Ahojky všem,
včera jsem skončila s 21 denním přechodem na pránickou výživu, ale bohužel se mi nezadařilo. Čtyři dny před koncem jsem začala pociťovat hlad Tři dny před koncem to bylo už tak kritické, že jsem hlady nemohla ani usnout. Začala jsem tedy podle doporučení Jasmuheen pít šťávy, ředila jsem si je 1:1 a pomohlo to.
Téměř čtyři roky mě mé tělo samo vede. Na naprostou většinu potravin reaguji alergicky, ale lékař by to samozřejmě zhodnotil jako psychosomatické.
Se svým tělem jsem se dohadovala o tom, že něco přeci jíst musím, když jsem se dozvěděla o bretharianství, tak jsem zjistila, že nemusím
Proto mi přijde docela paradox, že ke konci těch 21 dní jsem si začala uvědomovat, že mi to jídlo vlastně chybí, ale přitom ho stejně nemůžu jíst, protože zase začnu mít náročná rána v podobě kýchání, smrkání a tíhy na průduškách. Asi si potřebuji v sobě ještě něco zpracovat.
Těším se na pokus č.2, ale ten si nechám až bude sluníčko, bez něj je to náročnější.
Za celých 21 dní jsem shodila 8 kilo - po všech těch čistících kůrách už není moc co shazovat
Děkuji za tyto stránky, jsem ráda, že si můžu přečíst i zkušenosti dalších lidiček
Přikládám odkaz na stráky, kde autor průběžně přidává své zkušenosti z přechodu http://www.pranicka-vyziva.cz/index.html