Ocenění

Ahoj, dnes už je to nějaký ten den, co držím půst, tak jsem se rozhodl tady dát mé každodenní poznámky, aby i ostatní co s půstem nemají zkušenosti, věděli co je čeká. Těchto informací s každodenními informacemi o držení půstu je na netu poměrně nedostatek. Pro ty co nemají s půstem moc zkušeností, tak podotýkám že tohle není můj první půst a nikdo by neměl, pokud nemusí, naskakovat ihned na víc jak sedm dní. Den přípravy: Je neděle dopoledne vážím 86 kg.cítím se naprosto skvěle a mačkám dva stroužky česneku, abych si na nich mohl pochutnat(žaludek protestuje). Česnek způsobil, že jsem na jídlo neměl ani pomyšlení. Vařím trochu vody, ve které nechám povařit a vyluhovat bobkové listy, které popíjím po troškách. Tento den nepovažuji jako den půstu právě kvůli těm dvěma stroužkům česneku dopoledne. Den: hlad pociťuji velmi mírný, řekl bych, že jsem dnes žádný hlad ani neřešil, předchozí půsty jsem to řešil pitím vlažné vody, ta mě zasytila. Váha ukazuje 84 kg. Večer cvičím pět Tibeťanů v domnění, že získám nějakou energii navíc. Den: svižná procházka ráno i odpoledne. Cítím se moc fajn, občas pokud vstanu rychleji tak se mi trochu zamotá hlava, (začínají se uvolňovat toxiny) možná je to způsobeno i tím že piji velmi málo. Odpoledne se dostavuje chvilková reakce hladu, tak jsem se napil trochu vody. Dnešní den hodnotím z cela bez problémů. Stoupnul jsem na váhu a ukazuje 81 kg Tibeťany vypouštím a svižné procházky také. Budu muset začít chodit pomaleji, jinak se zachvíli ztratím. Den: ráno opět krátká procházka a odpoledne také, hlavně proto že jsem přestal jezdit do práce autem. Celí den jsem se cítil dobře, nepociťoval žádné problémy, jen se mi každým dnem zhoršuje dech. Čistím si zuby slanou vodou, ale nepomáhá to, někdo někde psal, že se ten zápach nedá popsat, tak to tady napíši. Dnes je to jako bych měl v pusy kousek masa, které tam je cca 1 ? 2 měsíce v rozkladné fázy. Z toho důvodu jsem si povařil hřebíček a nechávám ho louhovat do zítřejšího dne, abych mohl v práci občas vypláchnout pusu, snad to pomůže. Váha ukazuje 81 kg. Den: Tak jsem došel z práce a cítím se hodně dobře, ještě zajdu pro mojí holčičku do školy, abych se ještě prošel. Zaznamenávám, že když chodím tak nabírám energii. Váha ukazuje 81 Kg což je hodně zvláštní, protože při minulém půstu jsem shazoval každý den. Myslím že tělo se od minule moc nezaneslo a tak stačilo dočistit ten zbytek. Pokud to takhle půjde dál, tak počítám, než dojdu na 75 Kg, tak budu mít za sebou 14 ti denní půst. Hřebíček pomohl ale je třeba proplachovat častěji, za chvíli je to zpět. Den: Je pátek a opět žádné změny vše v nejlepším pořádku. Občas během půstu provozuji clisterium donáre pro vyčištění střev. Váha 80,5kg. Den: nes po škole jsem vzal rodinku na delší procházku. Jinak žádné změny. Váha cca 80 kg. Dne: šní den jsem byl na křtinách, ještě pře, jsem si udělal malou procházku. Dnes to bylo docela náročné, všude tolik pochutin, do dnešního dne jsem zaznamenával jen mírné chutě a občas hlad, ale dnes jsem uvažoval, že to přeruším a něco zobnu. Váha 79,5 kg. Den: Ráno jsem jel do práce autem cítil jsem jako by mi chyběla energie, zítra opět pěšky. Celý den opět bez problémů. Váha 79 kg. Den zakončuji klystýrem. Den: Dnes jsem šel opět pěšky jak do práce, tak z práce a hned pro svoji holčičku do školy. Cítím se naprosto skvěle, dnešek je nádherný den, svítí sluníčko a jsem plný energie. Váha 79 kg. Váha se hlavně řídí tím, zda člověk byl na WC, nebo jsem nalitý vodou. Mělo by se to brát +-0,5 kg rezerva. Den: Dnešní den jako vždy, měl jsem nějaké ježdění autem cca 250 km. Nepociťoval jsem žádné zvláštní zpomalené reakce ani nic podobného. Už dva dny mám v ústech neustále sucho, do dvou hodin jsem vypil 2 litry a odpoledne jsem pokračoval dalším litrem. Tchýně začíná prudit, a má spoustu důvodů proč bych měl přestat držet tento půst. Do toho mi manželka hlásí, že na nově zrovna proběhla zpráva o tom, že dva lidé zemřeli na půst 21 dnů. Tak na to mrknu a uvidím v čem je zakopaný pes. Dnes mi manželka hlásí že už nemá nervy na to jak jí mamka pořád nadává že mi nic neřekne na to že ještě nejím. Prostě taková normální situace když někdo nechápe situaci druhého, a je přesvědčen o své pravdě. Můj osobní názor je, že ten kdo se zabývá půstováním teď, tak předběhl dnešní dobu o 500 let dopředu. Jsem přesvědčen o tom že tyhle věci se začnou zcela normálně a přirozenou cestou otevírat minimálně za 400 let, to už snad lidé pochopí že jsou pouhými ovcemi, které slouží pár vyvoleným. Den: dnes ráno jsem cvičil pět tibeťanů, opět pěšky do práce a z práce, ale dnes nastala změna. Dnes jsem začal pociťovat únavu a nebylo mi moc vesele. Nevím čím to je ale mám už asi 4 dny oschlé a popraskané kolem rtů, vody si myslím že piji dostatek. Pokud jedu autem tak se mi sedí dost blbě, něco mě pořád tlačí pod žebrami, jako bych to měl celé namožené, je to v místech kde končí žebra a začíná břicho po bocích. Kdyby někdo věděl o co jde tak písněte, určitě nejsem jediný kdo má tento problém. Jinak nepociťuji žádné větší změny. Ještě mě čeká clisterium donáre, urinoterapie, pomodlit a spát. Ještě abych nezapomněl, váha 77,5 kg. Zítra máme pátek a já se chystám zhřešit šálkem bylinkového čaje, tak nevím zda je to velký problém nebo ne. Den: Dnes celý den bez potíží, cestoval jsem vlakem do Prahy, tak po ránu žádný pohyb měl jsem čas skoro dočíst knížku. Jak jsem vystoupil z vlaku tak jsem místo na metro šel pěšky mým směrem přes Václavské náměstí a dolů k Vltavě směr přístaviště, bylo to daleko a časová tíseň mě donutila sednou na tramvaj. Večer jsem šel kolem Vltavy z přístaviště až pod Petřín. V čajovně http://bily-jerab.cz/ na Smíchově, kde se linuli nádherné vůně z vegetariánské kuchyně, jsem měl jednu konvičku mátového čaje, tak nevím zda něco tím čajem nepokazím. Pozor?? na netu je čajovna na opačné straně ulice. Už se těším, jak pojedu do Prahy a zajdu se tam najíst. Po příchodu na ubytovnu jsem padnul jako špalek. Den: Dnes opět cesta vlakem, bylo to dost vyčerpávající. Po vystoupení z vlaku jsem se cítil dost unavený a je mi celou cestu zima. Jinak se cítím docela fajn, zrovna se chystám do horké vany s bylinkami, pustím si joganidru a uvidím. Po koupeli vždy když vstanu, tak se mi hodně zamotá hlava. Okamžitě clisterium donáre. Po shlédnutí černé substance podobné černé kávě, celé kolo opakuji. Pro ty co nemají zkušenost, lepší dát méně a po chvilkách se otáčet z levého boku na záda, 5 minut, otočka na pravý bok, 5 minut a opačně. čím déle to udržíte tím lále se voda dostane hlouběji, budete jistě překvapeni co to je a kde se to vzalo. Myslel jsem, že po pěti dnech by to mělo být v pohodě ale každý den je to podobné. Den: dnes se cítím unavený, cítím, že mé nohy jsou oslabené a že na procházce s dětmi, bude asi problém. S přestávkami jsme to zašli, ale pořád cítím, že jsem hodně oslaben. Po příchodu lehám do postele, a pouštím joganidru. Trochu to pomohlo ale ne nijak extra. Úplně jsem tady zapomněl psát váhu, dnes jsem stoupnul na váhu a ukazuje 77,5 kg. Potom jsme šli na narozeniny. Osobně jsem neměl žádný problém s jídlem, ale jak se začalo něco péct v troubě, tak jsem nasával lahodné vůně linoucí se z kuchyně. Cítím se skvěle, ale pociťuji únavu nohou, jsou velmi oslabené. Večer jsem si udělal bylinkovou koupel a ve vaně joganidru. Jsem jak znovu zrozený. Ještě nachystám zeleninu na zítra abych si mohl udělat čerstvou šťávu, clisterium donare, pomodlit a spát. Zítra přechod. den přechodu: dnes ráno jsem udělal cca 0,3 L džusu a naředil vodou do půl litru. Do 15 hodiny jsem to pojíjel a cítíl se najezen. poté jsem si udělal ještě jednu flašku, kterou jsem do večera sosnul po malích doušcích. dnes opět čerstvý džus cca naředěný litr, odpoledne 0,5 l. neředěného džusu. Večer hrníček zeleninové šťávy (mrkev, celer, petržel a cibule) a myska povařeného zeleninového pyré s naklíčenýma mungo fazolkami. Po pyré mi něco tlačí v žaludku. Jinak celí den jsem úplně v pohodě. Nepociťuji žádný hlad, což mě trochu překvapuje. dnes do 15: 00 dvě malé misky mixované zeleniny. od třetí piji zeleninovou šťávu cca 0,7 L. Jinak vše v pohodě. Pozor dnes nastala změna, včera jsem měl zanedbatelné tlaky v konečníku, dnes dopoledne jsem zjistil, že mě to bolí více a že mám hemeroidy. Pátrám v paměti kde jsem mohl udělat chybu a moc věcí mě nenapadá. včera jsem dělal domácí ovesné musli, večer jsem samozřejmě ochutnal, odpoledne když jsem byl s dětmi a manželkou, tak jsem je pozval na zmrzlinový pohár, já zůstal bez poháru, ale jak už to bývá, děti mi museli dát ochutnat jak moc dobrou zmrzlinu mají. Nemyslím si že by to mohlo být hlavním důvodem. Tak nevím, co jsem mohl udělat špatně, protože tlaky nastali ještě před tím, než jsem měl zmiňované věci. Prosím toho kdo ví co se mohlo stát ať tady něco málo o tom písne. dnes začínám jíst, snídaně, tvaroh s lněným olejem a ovesnými vločkami na sladko, ovoce, oběd čočková pol. s chlebem, ovesné musli hmm ani raději nepíši kolik, espreso s mlékem, tak uvidím zda to přežiji. Večer se chystám na clisterium donare. dnes už jím i mexické fazole s trochou mletého masa, a ktomu spoustu dalších maličkostí jako espreso, čokoláda, musli, chleba a další. dnešní den zakončuji celí půst a tímto bych chtěl tendo deníček ukončit. Přechod jsem trochu urychlil, a udělal nějaké ty chyby o kterých se ještě zmíním, aby ostatní nedělali stejné hlouposti jako já. Shrnutí půstu najdete níže, včetně problémů s půstem spojených.

Moje zkušenosti s pránickou stravou. Někdy v prosinci mne manželka upozornila na pořad s Henry Monfordem. Nechtělo se mi u toho sedět a za nějakou dobu jsem odešel. O schopnosti nějakých lidí, živit se světlem, jsem slyšel ještě v Německu v anthroposofických kruzích. Knihu Michaela Wernera jsem ale nečetl, a o Jasmuheen jsem neslyšel. Znal jsem poznámku Rudolfa Steinera ve 'Všeobecné nauce o člověku':3. přednáška, str. 50 dole: 'Pravda je, že v té souvislosti, do níž je na světě zasazen náš život, je člověk jedinou bytostí, v níž se vytvářejí nové síly- a jak ještě uslyšíme později- dokonce nové látky.' Nijak jsem si ale nemysle, že by se mne to mělo týkat, tedy více než všeobecně. O vánocích, jako již posledních 8 let, jsem opět začal držet půst. Bráním se tím proti všude přítomnému přejídání, a snažím se zachovat si čistou mysl pro vnímání posvátnosti 12 nocí. Během třetího dne půstu se mi na Facebooku objevil odkaz na rakouský dokumentární film o výživě světlem. Ten jsem s velkým zájmem zhlédnul a tu se ve mne probudila myšlenka, ?co kdyby to šlo?? Od té doby jsem se začal soustředit ne na půst, ale na přijímání energii. Vzpomněl jsem si na Henryho Monforda, a tentokrát jsem tu besedu shlédl celou s velkým zájmem. Novo roční půst byl najednou velmi jednoduchý a já se cítil dobře. Pravda je, že jsem do té doby pil ovocné šťávy a hypoglykemie, které se občas objevili, vyrovnával lžičkou medu. Po novém roce jsem odjel za přáteli do Jeseníku. Na cestě tam, na autobusovém nádraží, jsem v meditaci rozprávěl se svým tělem, a cítil jsem plnou podporu, přejít na výživu skrz éterné síly. Věděl jsem, že se má hmotnost ustálí na 62kg, intuitivně jsem to cítil. Před začátkem půstu jsem vážil mezi 73-75kg (170cm). V Jeseníku mi začala velmi chutnat voda. Do té doby jsem vodu moc nemusel, spíš čaje, ovocné šťávy, pivo, víno, kávu. Alkohol jsem vyřadil hned, kávu jsem omezil na jednou denně. Nyní jsem si chodil pravidelně pro vodu k pramenům. I přes docela náročný program jsem se cítil dobře, a společenských akcí jsem se nestranil. Sedět vedle lidí, co jedí, mně nijak nevadilo. Dosud bylo vše jednoduché. Po návratu nastali první krize, slabosti, a pocit nevyrovnanosti. Místo přerušení půstu, jsem po dohodě se svým tělem přestal na týden pít jakékoliv šťávy a stav se zlepšil. Slíbil jsem si, že přestanu, když mi nebude dobře, a každé ráno svůj stav po probuzení konzultuji se svým tělem. Docela jsem bojoval s vnitřními strach o své zdraví, se svým přesvědčením, s obavy, co budou říkat ostatní, s touhou být výjimečný a pod.. Dohodnul jsem se, že nebudu nikomu nic říkat, že je to prostě jen má soukromá záležitost. Zatím jsem také stále jen hubnul a neměl jsem důvod domnívat se, že se děje něco jiného než jen to, že procházím docela příjemným půstem. Co bylo úžasné, a čeho si vážím už teď, bylo zlepšení celkové nálady. Vnímání světa se projasnilo a svět mi připadá krásný. Bohužel i v tom smyslu, že mne o to víc trápí, jak ho všude denně ničíme. Stále mám dojem, že by rok 2012 mohl být poslední rok na této planetě. A tak si ho o to víc vychutnávám. Také se zlepšil můj vnitřní klid, vymizela touha po alkoholu, nutkání k sexu (dřív nejraději denně). Naopak prožívání sexu se zjemnilo, prodloužilo a zintenzivnilo. Spánek je výborný, nijak se sice nezkrátil, chodím spát mezi 22-23 hod, vstávám normálně v 5 hod. První týdny jsem si ještě užíval svobodu a čas, který jsem získal, teď už jsem si zvyk. Po 5 týdnech jsem dosáhnul 63kg, a hubnutí přestalo. Teď kolísá mezi 62-63, trvá to nyní 2. týden. Od té doby cítím nový příliv energie. Velmi se zintenzivňuje, když cvičím Yogu nebo eurytmii. Naopak jsem zjistil, že po mechanickém cvičení je mi zle. Už to nezkouším. Tělo se proti stupidnímu sportování bouří. Procházky, i na běžkách, mi dělají dobře. Od začátku ledna pracuji, moje práce je psychicky náročná, ale nijak mi to nevadí. Soustředěnost je vynikající, po práci jsem v posledním roce často v autobuse usínal, teď si čtu a cesta uteče, dnes jsem dokonce přejel zastávku, jak jsem byl začtený do knihy. Poslední dny se probouzím ve 4 hod. A mám chuť něco dělat. Večer chodím spát ve stejnou dobu. Spím velmi dobře. Ještě cítím, že mám častěji chladný ruce a nohy. Jinak nemrznu, mráz mi nevadí nijak víc, než ostatním. Nyní si začínám víc uvědomovat jídlo jako ?drogu?, možnost odměny, uspokojování se po práci. Probíhá něco jako odvykací proces a začínám se porozhlížet po náhradách- tedy cítím potřebu po krásných věcech. Dostávám chuť na umění, malířské a hudební. špičkový koncert klasické hudby je úžasnou potravou pro duši. Jako v restauraci 1. kategorie. Naopak: po jednom koncertě plném líbivé operetní a muzikálové hudby jsem se cítil jako bych vyjedl cukrárnu. Vyzvracet se to ale nedalo. Stále cítím v sobě ještě nepřekonanou pochybnost, kterou odstraní snad jen čas, který mi bude dán. Stále se každý den ptám své tělo a jsem ochoten, kdykoliv přestat, pokud si to tělo bude přát. Stále si pravidelně stoupám na váhu a bojím se, abych neklesal. Ten stav je tak krásný, že bych nerad musel přestat. Ale mám pravidlo, že pod 60kg nesmím. Už vím, že v případě, že budu muset přestat, tak jistě změním své jídelní návyky, ve smyslu zjemnění stravy- žádné maso, více celozrnné a zeleninové výživy, luštěniny, a vše jen tak, aby tělo bylo spokojeno. Jídlo nemá být drogou, na to je moc cenné a úžasné. Začínám pomalu chápat a vnímat rozdíly různých éterných sil (životní éter, chemický éter, světelný éter, tepelný éter), a obdivuji život kolem nás, který právě v těchto mrazivých dnech se všude kolem chystá na nástup jara. Je to jedna velká radost. Uvědomuji si, že jsem do celého procesu nešel nepřipravený. V roce 1987 jsem byl v Indii a začal cvičit Yogu, 1988 jsem se seznámil s antroposofii, žil jsem vegetariánsky, v roce 1991 začal terapeutický proces a práce na sobě, která stále trvá, v roce 2000 jsem začal pravidelně, každé ráno meditovat. Od roku 2003 se učím vnímat sílu hlásek. Od roku 2004 držím pravidelně jednou ročně 12 denní půst o vánocích. Mám se rád, miluji svět a lidi kolem sebe, cítím se spojem s duchovním světem, s Kristem, s Bohem. Mám neomezenou důvěru v Boží vedení, a s úctou a pokorou jdu cestu svobody a lásky. Nejsem vázán k nějaké sektě, jdu si svou vlastní cestou. Mám velký obdiv pro Rudolfa Steinera, stejně jako pro Alfreda Baura, ale i pro Berta Hellingera. A mnoha jiných, která ale tolik neznám. Myslím, že je dobře, když lidé na vlastním těle zažijí, že je možné vnímat duchovní sily kolem nás. Že je dobré, když lidé zjistí, že jsou lidé, kteří skrz tyto síly žijí. Že je dobré slyšet o lidech, kteří tyto síly vnímají. Velmi doufám, že nikdo s toho nevyvodí oprávnění, páchat na svém těle, na tom božském zázraku, který je nám propůjčen, násilí, jako to dělají anorektičky, bulimičky a všechny dietami posedlé ženy. Doufám, že to nepodpoří násilí asketicky posedlých rádoby svatých mužů. Bojím se všech fanatických materialistů, a proto také rovnou raději přiznávám, abych je uspokojil, v jejich víře v hmotný svět, že denně jím jednu až dvě lžičky medu, jak se mi zachce, že piju litr ovocné šťávy, jak se mi zachce, že si dám rád malé silné espreso s cukrem. Takže doufám, že jejich svět se jim nezboří. Nemám v úmyslu někomu něco dokazovat. Chci žít tak, jak je to pro mne dobré. Petr Ani ne týden po zveřejnění svých zkušeností jsem byl donucen ukončit svůj první pokus živit se pouze světlem. Moje hmotnost klesla na předem určenou hranici a musel jsem si přiznat, že ještě není ta správná doba. Začal jsem tedy opět pomalu jíst, což se dařilo bez jakýchkoliv potíží- ovesné vločky, vařené a potom s medem a s joghurtem. Další dny už zeleninové polívky a do týdne pečivo, atd. Od té doby se snažím udržet si skromnou, plnohodnotnou stravu- tedy obiliny a zeleninu, joghurt, kefír, podmáslí, vodu, čaj. Vnímám lépe kvalitu potravin. Svody v rodině a kolem jsou velké, a snažím se jim nepodléhat. Zjišťuji, že se mé smysli pro životní síly s padesáti procent opět uzavírají, jisté potraviny otravují tělo- chápu dobře rozlišení na ?tamas?, radžas? a ?satva?, ale snažím se, udržet si své vyšší smysly otevřené, pomocí meditace a vědomých cvičení v přírodě. Zjišťuji, jakou moc má strava, jak nás váže k hmotě a jak probouzí opět chtíče, chutě a závislosti. Daří se mi sice zatím se bez potíží vyhnout většině svodům potravinářského průmyslu, daří se mi bez problémů žít bez masa. Nedaří se mi ovšem zatím vynechat drogu kofein, rozpustnou kávu, espreso, nedaří se mi vynechat ze života alkohol, víno, pivo. Vrací se opět větší chuť na sex, a vrací se opět větší vnitřní neklid, nebezpečí nechat se stáhnout do tempa dnešní doby, která pohltí všechen čas, pracovní tempo, internet, cestování, telekomunikace atd. Život velkoměsta a velké instituce jen stěží vyrovná večerní procházka do přírody. Snažím se tedy trpělivě a vědomě pracovat dál na známých cvičení a jít dál po známých starodávných cestách- na osmičlenné cestě Buddhy, na šesti základních cvičení Steinera, na mindfullness- sati nebo vnímavosti (awarness Fritze Perlse) atd. A chystám se na další pokus přechodu na letní slunovrat. Zvažuji terapii tmou, aby si člověk více vážil světla. Daří se mi bez problémů zůstat na 62 kg, tedy na mé ideální hmotnosti. A to je poprvé, co se mi to daří. Vždycky jsem se dřív během měsíce po ?půstu? vrátil na původní hmotnost kolem 70kg a potom hmotnost dále narůstala, až na 75kg, než jsem měl pocit, že už jsem z toho opravdu zase dost ?otrávený?. Nyní využívám možnosti sledovat měsíční cyklus a týdně jeden den věnovat výhradně očištění a stravování se pouze světlem. Hodně mne pomáhá představa, že se každá buňka stravuje s více než 50% pomocí ?biofotonů?, prý je to dokonce 75% energie ze světla, a tak si představuji, že stačí tento poměr pouze trochu víc posunout ke světlu. Nejde o to být 100%, ale jde o to, žít více ve světle než ve tmě hmoty. Uvědomuji si ovšem, jakou moc hmota nad námi má, a jak je jednoduché jí propadnout. A jsem vděčný za svobodu člověka, která je svoboda ke světlu ( ne svoboda od jídla). Uvědomil jsem si při svém pokusu také jak moc mne svádí myšlenka, být 100%, být ?dokonalí?, být ?lepší?, být ?jakýkoliv?, hlavně být ?viditelný?, ?obdivovaný?. Nerad si to připouštím, a na venek to většinou není poznat. I když lidi mne blízcí to jistě o mne vědí. Narazil jsem na moc internetu. V momentě kdy se moje zpráva ocitla svěřejěná na webu, cítil jsem jak tato síla působí, bere energii. Když jsem si uvědomil, kolika lidem jsem o sobě dal vědět, pochopil jsem, co mne možná stálo sílu, vydžet ve světle- napadá mne Ikarus, který chtěl také ke světlu a křídla mu roztavilo slunce, ke kterému se dostal moc blísko. Proto také již nebudu o sobě další zprávy zveřejňovat. Tuto zprávu jsem byl dlužen, aby nezůstal dojem, že se mi něco podařilo, když tomu zatím tak není. Kromě toho se stala ještě jedna událost, kde jsem si uvědomil, kolik síly nás stojí nevyřešené rodinné problémy, a jak z nás dovedou rodiče, hlavně matky, vysávat životní energii, aniž by si toho byli vědomi. Obojí jsou to výzvy, na kterých dále pracuji, a věřím, že vše je jen otázka času. Cesta ke světle je správná, a již teď mohu říct, že jsem 50% více otevřený, i když jsem opět 50% více uzavřený . Přeji všem trpělivost, pokoru a vděčnost. Svátky velikonoční jsou důkazem že cesta ze tmy do světla je otevřená, a zůstane otevřená pro všechny, na věčné časy. Petr

Všichni máme podobné problémy ) Totiž ne ani tak sami se sebou, ale s nechápajícím až zlým okolím. Ani u mě to není jiné. Dle naprosté většiny mých "blízkých", mi "ruplo v kouli". Přeji chladnou hlavu a vytrvat, zároveň se při tom naučit, co se dá komu říkat. Držím palce...

tak aby jsme se posunuli dál....MOJE zkušenost.....již druhý jměsíc jdu cestou přípravy na pránickou výživu. Co se týče víry, tak ta neklesá a je stále na 100 %...co se týče jídla, tak jsem začal ihned vegansky /mohl bych i vegetariánsky/ a postupně vynechávám jedno jídlo za druhym, podle chuti... nyní jím zeleninu za studena /k tomu bagetku/, banány a buráky, k tomu piji vodu, čaje a občas ovocné štávy...jsem plně nasicen...cítím se skvěle jak po stránce duševní psychycké...atd prostě to šlape... je jen otázka času "odbourání" bagetky, buráků, banánů a zeleniny...poté pití ovocných štáv a poklidný proces 21.dnů a přechod na 100% výživu z prány...stavu spokojenosti a lásky... a já věřím, že to nebude trvat dlouho.... :)