Ocenění

Zdravím všechny, jsem rád, že jsem našel tyto stránky. Shodou okolností právě dnes začínám 21 denní přechod na pránickou výživu podle Jasmuheen a věřím, že bude úspěšný. 1. den - 16.7.2012 Musím potvrdit, že v prvních dnech je nutné a myslím, že nezbytně nutné, mít podporu nejbližších nebo se úplně odstřihnout od světa těch, kteří se vyptávají na soukromí - prostě se starají, jak jsme na tom a nevěří, že je možné žít ze světla. Mám štěstí na skvělou partnerku, která mne podporuje. Ale ostatním to raději něříkám, protože normálně pracuji. Už jsem zvládl 4 dny bez jídla a chodil zároveň do práce. Musím potvrdit, že 4. den pro mne byl také kritický. Teď to probíhá v pohodě jen mě trošku bolí hlava, připisuji to uvolňování toxinů. Musím dodat, že je to hlavně o víře, jak se mi dnes potvrdilo. Měl jsem několikrát sucho v ústech, ale když jsem požádal o vodu tak se do několika vteřin v ústech objevily sliny. Přestávky v práci využívám hlavně na procházku pod sluncem. Hodně mi pomáhá dívat se přímo do slunce. Někdy to vydržím 1s někdy 0,5s a za pár desítek sekund to zkusím znovu. Začínám zívat, ale to je v pořádku, zvyšuje se mi úroveň energie. Cítím se fajn. Dělám jen věci, které jsou mi pohodlné a v práci se snažím hlavně pravidelně dýchat, abych do sebe dostal, co nejvíce prány. Zatím se mi to daří. Je paradox, že přítelkyně odjela do čech, a já připravuji bagety kolegům místo ní a zároveň začínám 21. denní přechod na pránickou výživu. Věřím, že to zvládnu. Večer jsem si musel dát 350ml vody s pomerančovým džusem. Tělo to vyžadovalo. (nemám za sebou předchozí detoxikaci ani nejsem vegetarián) Více tekutin mé tělo nedostalo. Jdu spát asi ve 20:30. 2. den - 17.7.2012 Ráno jsem vstal v 5 hodin. Připravuju bagety. Tentokrát jich je více a mám méně času. Tělo vyžaduje další příjem tekutin - 350ml voda s ovocným džusem cca 1:5 (víc vody ) Jsem překvapený, že jsem efektivnější než včera. I když mám občas nutkání si ujíst drobky nebo kousky, ovládnu se a nejím ani soustíčko. Do práce dorazím před 8 hodinou a intuitivně cítím, že asi budu muset dát tělu trochu vody, aby se zbavilo toxinů. Zároveň jsem rozhodnutý mu nedat víc, než je nezbytně nutné (abych neomdlel ). Uvidíme. V těchto chvílích na hranici života a smrti si člověk musí přehrát všechna tvrzení v životě o jídle, která slyšel, vybavit si událost, kde k rozhodnutí došlo a jak k němu došel, a přehodnotit jej. Je to důležité, protože nevyřešená fráze rodiče ("Když nebudeš jíst, tak umřeš!") může opravdu člověka dovést na pokraj smrti. Je nezbytně nutné poslouchat svou intuici a být v psychickém klidu, pak zvládnete cokoliv . Nemám strach, jen čekám, čím mě mé tělo překvapí. Do večera tělo vyžadovalo asi 1 tekutin (300ml silně ředěný džus, 300 ml vody, asi 370 ml silně ředěného džusu) 3.den - 18.7.2012 Ráno jsem vstal před budíkem v 4:54. Připravuju bagety. Když si čichnu tatarce, zvedá se mi žaludek. Práce mi jde rychleji a nepociťuji ani žízeň ani hlad. Do práce dorazím v 7:55 a ještě stačím vyběhnout 3 patra. Trošku udýchaný, ale fit. Pro jistotu si připravím 300 ml vody (přece jen pracuji v call centru). Ale ani nemám žízeň. Dnes jsem zatím vypil asi 600ml vody. Cítím se dobře a dokonce jsem neměl chuť na jídlo v kuchyni mezy kolegy co právě svačili. Večer jsem ještě připravil věci na zítra na výrobu baget a dal si asi 3dcl vody. A šel asi v 20:30 spát. 4.den - 19.7.2012 Ráno mě vzbudil budík v 5:00, ale vstal jsem až 5:05 a po ranní hygieně začal v 5:12 vyrábět bagety. V posteli jsem se cítil jakžtakž, ale při výrobě baget se cítím hodně slabý, takže si dávám vodu asi 3dcl. Musím si sednout a pak si dám do vody asi 30ml džusu. Nějak to tělo vyžaduje. Ale na jídlo nemyslím, pohled na pevnou stravu mi nedělá dobře. Během 2 hodin do 7:00 si musím asi 4x sednout, protože se cítím hodně slabý. V 7:00 ještě uklidím kuchyň a odcházím po 8 minutách do práce. V tramvaji jsem slabý, ve vlaku si musím sednout a v metru je to o něco lepší (cesta do práce mi trvá asi 35 minut). Jakmile vyjdu z metra na vzduch, tak najednou cítím, jak se mi síla vrací a než dojdu do práce je to relativně v pohodě. Jsem sice slabší, ale je to srovnatelné s předešlými dny. Ale musím si nalít zase 3dcl vody, kterou zlehka popíjím. Tak uvidíme.Během dne mám obrovskou chuť na jídlo, není to hlad, jen chuť. Ještě v práci jsem si dal další 3dcl vody a doma cca 1dcl. Takže celkem asi 0,7l, což je míň než včera. A díky tomu, že jsem popsal můj začátek a popisuju tady, tak to jediné mne přiměje nepodlehnout pokušení a pokračovat. Jdu spát jako obyčejně asi kolem půl deváté. 5.den - 20.7.2012 Ráno se budím ve 3 hodiny, ale zase se přiměju usnout. V noci mám nějak moc energie. Probudím se pak asi 5 minut před budíkem, který zvoní v 5:00. Vstanu po chvíli a cítím více energie. Jdu dělat bagety. V kuchyni začínám cítit malátnost, a ikdyž jsem si myslel, že to dneska zvládnu bez vody, tak za 2 hodiny do 7:00 si musím asi 2x sednout, 5x osvěžit obličej studenou vodou, a vypít asi 1dcl vody ráno, což je lepší. Energii doplňuju ze slunce po cestě do práce. Uvědomuji si, že Pavel Mácha má pravdu. Když člověk moc nevěří, že breathariánství je možné, tak je nejlepší jeho postup. Protože člověk musí věřit, že energii získá jinak než z jídla, jinak se odsuzuje ke konci, protže přívod alternativní energie pro výživu zůstane uzavřen! Když přijdu do práce, tak po chvíli zjišťuji, že to opravdu ještě bez trošky vody nepůjde, tak si nalévám 3dcl studené vody a zlehka občas popíjím. Uvidíme, jak to bude dál. 6.den - 21.7.2012 Ráno sebudím sám před 7 hodinou. Bolí mě zub, takže si najdu zubaře v Berlíně, protože ta bolest je už nesnesitelná. Se zubařkou, příjemná dáma, se dohodnu, že mi tam nebude dávat plombu, ale jen kompozitní materiál podobný plastu. Nechám si dát otupující injekci, ale dopředu ji upozorním, že jsem dneska nic nejedl a ať mi tam toho dá jen trošku. Asi to udělala, ale stejně cítím, že toho bylo moc a svírá se mi krk. Takže jsem hned vypil 4dcl vody. Pak během zákroku další 2dcl a po zákroku, se kterým jsem spokojen další 2dcl vody. Pak musím pít po cestě a dopil jsem i 3dcl, co jsem měl s sebou a musím si koupit láhev 7,5dcl vody a celou jsem ji vypil. Ve 12 hodin jsem doma a spím až do 16 hodin. Pak jdu nakoupit na pondělní bagety a během cesty mi něco říkě, že si mám koupit čerstvou ovocnou šťávu, tak jedu na Alexanderplatz a koupím si pomerančovou šťávu z čerstvých pomerančů 4dcl a cítím, jak se tělo dává do pořádku. Nemám hlad a nechci jíst. Uvědomuji si, že pevné jídlo i džusy jsou pouze na chuť nebo jako elimanace toxických látek. Večer vypiji asi 3dcl vody a jdu spát. Říkám si, jestli mi ta injekce stála za ty potíže . 7.den - 22.7.2012 Dnes ráno jsem si dal asi 2dcl pomerančového džusu s 3dcl vody a další 3dcl vody jsem vypil. Uvědomil jsem si, že jídlo k životu nepotřebuji a konečně se cítím opravdu svobodný. A když potřebuji vodu, tak ta je všude k dispozici. Vodu budu pít asi do té doby dokud se tělo nevyčistí úplně od toxinů. A jídlo si dám občas jen proto, abych netrhal partu. Prostě jen kvůli společnosti a trošku. Na chuť. Tohle mě dělá svobodným. Děkuji tomuto serveru, že jsem díky němu prošel procesem uvědomění. Kdybych tady ten deníček nepsal, asi bych to nezvládl. Děkuji. Možná to někomu pomůže. Lion (mám tu přezdívku rád) :)