Ocenění

Zdravím, potkalo mně to velké štěstí, že jsem v noci 12.1. náhodně narazil (na YouTube) na přednášku Henri Monforta. Člověka, jenž je v mých očích jasným důkazem o existenci lásky a životní pravdy. Člověka, jenž se bez přípravy stal mým učitelem. Od 13.1. nejím. Vnitřní intuice to bere se šťastnou samozřejmostí , ovšem racionální myšlení mně nedovolí opomíjet tři zásadní kritéria, o kterých se Henri zmiňuje. Jsem čestný člověk a slibuji, že po pravdě upřimně, sdělím své následující zkušenosti. S přátelským pozdravem Jan PETR*

...nu a já a moje chutě ) Mně osobně pomohl Motomaji, za což ti děkuji.* V neděli odpoledne jsem se zas trápil pomyšlením na ,,dobré,, jídlo. Rozhodl jsem se, že nic nebudu dělat nuceně a tady jsem se přistihl, že se vlastně přemáhám a nutím!! I za cenu toho, že všechny moje ideály zatím končí a že všem zas popravdě vylíčím jak to bylo, rozjel jsem jsem se přes kopec do Klatov a koupil jsem si na půl picu tuňákovou a napůl s ananasem Havaj. Hned za městem na lesní cestě jsem zařadil trojku a po předchozí instruktáži slečně z pizzerie, převaloval můj jazyk první tenký štráfeček...chuťová exploze, les jakoby se smál a já se žvýkající hubou, napumpovanej nejsilnější a nejpodmanivější drogou ,pomalu docoural domů. Čelist se podrobila nezvyklé námaze a slast z pocitu nasycení přišla neočekávaně brzo a tak jsem podělil i pejsky. Do postele jsem ulehal s pocitem ranní vyjížďky za čerstvým pečivem, čtvrtkou másla a litru mléka. ˇZe si o to prostě tělo řekne, ...opak byl pravdou !....? S údivem jsem v zrcadle při ranní hygieně koukal jako výr na kruhy pod očima a s pocitem vetřelce v útrobách a s nevysvětlitelnou radostí přivítal nový den. A to ne jak jsem předpokládal že budu hladový, ale úplně obráceně, těšil jsem se až se zcela vyprázdním. Zítra to budou dva měsíce co jsem v sobě nastartoval něco co mně očišťuje zvenčí i vně. Nevím jak to bude dál, dneska jsem přesvědčený, že jsem si tu picu nacpal do hlavy a můžu vám říci že prozatím jsem všechny chutě zažehnal. Věřím, že dobro je všude kolem a že je to tak jemná substance, ještě jemnější než jsou medúzy v oceánech a že potravou dobra jsou dětské očí, lidský smích a to člověčí prosté bohatství. Také věřím a žádám vás pokorně při svých modlitbách nebo meditacích popřejte mně prosím. *