...málo co mně minulou sezonu přinášelo radost, jako byla jízda na motorce.
Své místo má v před síni ,u prosklených dvou dveří do obýváku. Než jsem ji odvezl do servisu, míjeli jsme se několikrát denně.
Blíží se čas, kdy si pro ni pojedu a zase se těším. Rychlá jízda, je jako meditace.
Plné soustředění se, kontaktu s okolím a vyhodnocování momentální situace. Stav podobný letu. Srdeční záležitost...
Dříve, nebo později se téhle záliby pravděpodobněji vzdám.
Létat se dá i bez motoru.
V období růstu, v době kdy dítě přijímá informace z okolí a nic nehodnotí, jen žasne, tam někdy chodíval jsem spát a jako na pokračování létal jsem ve snech.
Bylo to tak opravdové, že jsem to říkal kamarádům a loučil se s mina v legraci, že jdu létat Bez křídel a cíle cítil jsem sílu jenž mně nadnáší.
Asi bych na to dávno zapomněl, nebýt učitelů. *