Ocenění

Zdravím jedlíky, polojedlíky a nejedlíky Jak jsem již na počátku avizoval, nelžu. Proto také hned v úvodu musím předznamenat, že jsem jako Breatharián, pro vědecké účely nepoužitelný. Myslím si, ale většinou to, co si člověk myslí, bývá právě naopak, že konzumuji, to co konzumuji, jenom pro účel vyrovnání PH v ústech (jsem kuřák). Nicméně, zvykl jsem si ráno vstávat s horkým čajem s medem a večer si dělám sýrovou polévku do hrnečku. Nezdráhám se mít týden rozbalené brambůrky, křupky a nějaké crackery, ze kterých občas uzobávám. Od mého přechodu, jsem nikdy neměl pocit hladu. Při těžší fyzické práci, jsem možná pociťoval únavu, která mne během 10-ti minutového odpočinku přešla. To je v úvodu asi tak všechno, co se týče mého nejedení a obrázek, ať si každý udělá sám. Také si myslím, že spím déle než čtyři hodiny. Chodím spát se setměním a vstávám při rozbřesku, ne zřídka kdy se budím v noci a pozoruji oblohu. Spánek venku je nevím proč blahodárný, žel Bohu, nevím kdy mě zima zažene Můj dům nafotila realitní kancelář a když to dobře dopadne, po zaplacení hypotéky, zbude mně dvě stě tisíc. Dost na to abych koupil letenky pro moje dva čokly a sebe a tradá. Peru nevyžaduje vízum a půl roku je dost dlouhá doba na překročení hranice, pak zase půl rok ofic. Neočekávám nic než původní přírodu a lidskou přirozenou mentalitu. Samo sebou systém proti svévoli je rozhodně proti a tak se budu muset zbavit občanství. Ono totiž přestat platit zákonem povinné zdravotní pojištění, stává se z vás automaticky dlužník a stejně si tady v tom státě nic nekoupíte do vlastnictví... Dneska poprvé komunikuji z hospody, konečně nemám internet a účty za něj Žiji svůj sen, ač na nepřátelském území, tím snem jsem posílen*