Kdybych to opravdu byl schopný dokázat, žít jen z prány, bez pokušení, určitě bych se k jídlu nevracel.
A proč také?
Po každém pozření čehokoli, se stejně cítím divně, jako by s vetřelcem v útrobách a těším se až zas budu prázdný..
Pomyšlení na pravidelnou stravu a puštěnou ledničku a návratu ke starým zažitým návykům, mně děsí a kategoricky si ji nepřipouštím. Nikdy se už nechci a nebudu stravovat jako dříve, tím si začínám být v celku jistý.
Proto už nyní děkuji všem a všemu co mně k této cestě přivedlo
I kdyby nic jiného, každý třeba jen nepatrný krůček do předu, je přeci jen v životě inspirativní.
Každá naděje, každý vysněný cíl, každý lásky plný smysl .
Každá lidská dušička, ta co už žije, i ta co už skonala a nebo každá panenská, co se teprve narodí, stojí za jednotlivou ochranu osobní i hromadnou ochranu jediné.
...krásný názor, že duše je bez pohlavní.... mam vás rád lidské dušičky a děkuji vám, ve vás vidím sebe*