Taarika

Ahoj, tady jsem dnes našla dobrý článek od týpka co se ucastnil retreatu s Genesis Sunfire, jsou tam o tom zajimave informace http://yogasunfire.blogspot.cz/2011_09_01_archive.html a jako bonus http://www.ben-adamah.com/nutritional-myth.html

cituji od Petra "A jsem vděčný za svobodu člověka, která je svoboda ke světlu (ne svoboda od jídla)" To by mohl být nový popis brathariánství = "svoboda ke světlu (ne od jídla)" v tom je právě ten trik, vytěsnit bažení po jídle světlem...

(raději varuji, toho česneku klidně půlku, celý je fakt odstřel na měsíc, ale mě se to líbí...)

Hmmm, tak mám něčím podobnou zkušenost jako Lion; nejen tím, že mám teda jen druhý stupeň reiky, jako skoro kde kdo dneska. Ale také jsem pila vodu od začátku, jak radí Monfort (nejprve jsem četla knihu od Jasmuheen a nějak se mi úplně do toho nechtělo, a hned nato jsem se dozvěděla o jeho metodě a uplně mě to nadchlo) a už šestý den večer jsem si dala zředěnou pomerančovou šťávu... Poté co jsem se sama válela za Prahou v opušťeném sadu v trávě a rozhodla se vědomě ze sebe dostat na povel všechny info z druhé ruky a řídit se jen intuicí. cítila jsem, že už tělo mučím, trápilo se. Nemohla jsem spát, ke konci jsem nemohla usnout až do půl sedmé ráno, mysl v klidu, ale tenze v celém těle...nemohla jsem meditovat, ani dělat džapa mantru,, což mě všechno jaksi odseklo či oddálilo od Boha, či jak to kdo zve (láska, život) byla sem taková "vyschlá duševně) vždyť Bůh (jak ho vnímám přímo já nechledě na nějaká náboženství) je pro mě šťávou života... a teď po dni a půl, co jsem začla pít šťávy je mi božsky)) hodlám pokračovat těch 21 dní na malinko šťávách, přejmenovala jsem to na "21denní přechod na liquidariánství" nemusím dělat hned mega skoky až k breathariánství hlad jsem neměla, akorát při pohledu na pizzu zblízka, jsem měla lehké záchvěvy, to asi v sobě pořád mám pár parazitů.. ráno jsem měla jen džus z jednoho pomeranče a půlky limetky a večer (o to si moje tělo hlasitě řeklo) supr dupr elixír: vymačkaná šťáva z menšího česneku a půlky limetky, voda a špetka kayenského pepře!!! (možno přidat kyselé jablko...) cítím se po tom jak rambo)) a navíc sem četla, že česnek vyhání parazity, nějak ke mě přišla zpráva "když to budeš pít deset dní (nebo tak asi), vyžene ti to parazity" a chutná to tak skvěle! tak večer piju toto... celý den (sedmý den přechodu) jsem lítala po Praze, energie plno, jen pila a chvílema jsem začala náhle vyčerpáním kolabovat, ale hned jaxem se zhluboka nadechla a jakoby přijímala pránu, hned mi bylo zase hej a lítala jsem dál! také jsem si v centru smradloměsta při hlubokém nádechu říkala "nyní nadechuji čerství horský vzduch!" a funguje to...)

A teď jsem se dočetla něco k tomu bažení po zákuskách a tak, jak tu psal Teeepack, zde http://www.librarising.com/health/monyvital.html "Most people have parasites. If you clean up your system, you clean up the parasites. The parasites are a symbiotic relationship. You don’t get cravings for certain foods, your parasites get cravings for certain foods and you feed the parasites when you satisfy your cravings." Tuto informaci jsem už četla v knize jednoho ruského autora, co je zatím jen v ruštině. Také psal o tom, že ten kdo má chuť na junk food jsou paraziti v nás, kteří s námi žijí v symbióze a ne my... Proto jsem měla tak ohromné chutě a pomalu mi sliny tekly po bradě při pohledu na smažák v housce s tatarkou,, což bylo po asi 6 měsícich na ovoci, kdy už byli parazity vyhladovělí a chtěli to něčím pořádně vyrovnat...nejspíš... Třeba malachov napsal knihu "Jak se zbavit parazitů" nebo tak nějak,, poté by už nás ty chutě neměli otravovat.

Ahoj všem, jsem moc ráda, že jsem objevila tuhle stránku, před sedmi lety, když jsem držela svůj první půst, asi 7-9 dní, jsem totálně "lítala", vstávala jsem před úsvitem, běhala jsem rychle a neúnavně, a v tu chvíli jsem si vzpomněla, že jsem někde zaslechla o breathariánství, tak jsem googlila a skoro nic nenašla... nic podpůrného, ještě jsem asi neuměla používat google nebo tam v tu dobu toho moc nebylo,, myšleka breathariánství mě neskutečně přitahovala,, ale půst jsem ukončila a dalších několik let pokračovala ve veganské stravě s občasnými půsty. Až na začátku minulého léta jsem začla přirozeně s frutariánstvím,, po nějakých 6 měsících jsem se ocitla slintající na hamburgr před mekáčem, vlastně jsem měla krizi a snědla bych cokoli nechutného, hlavně aby to bylo mastný a prostě heavy,, ale ustála jsem to a až v zimě jsem začla jíst z 10-20 procent vařenou vege stravu, k té frutariánské a tyhle bažení po junk foodech zmizely. A teď tadá po pár týdnech na melounech a rajčatech (zbožňuju melouny!) 21 dní přechodu... Mám za sebou třetí den, hlad neznám, akorát melancholie, při představě, že bych se už nikdy nemohla zakousnout do melounu, ale nebudu si nic násilně odepírat. Trochu mě znepokojily některé příspěvky, kde se píše, že např. všichni z monfortova retreatu měli na konci málo energie... či jiné nevydařené pokusy. Jinak mě překvapilo, že mě vůbec nebolí hlava, jak jsem to při půstech mívala, asi mě to ovoce dost očistilo. A co mě těší, je neskutečná výdrž při mém učení se cizího jazyka a mé práci na překladu knihy, vydržím u toho asi 20krát déle než obvykle (je pravda, že to normálně flákám...) To mě fascinuje a inspiruje, že pak budu mít mnoho energie a času na učení nových věcí, čehokoli, co se mi zachce. A dále mám dilema, mé tělo dostalo neskutečnou chuť na česnek, celý den... napadlo mě kousek odšťavnit a vypít s vodou, takový stroužek česneku má prý 4 kalorie, a šťáva z něj tak půlku? A bylinkový čaj či kafe mají také 2 kalorie... Nevíte někdo, jestli se to může? Pak bych také uvítala nějaký sraz v Praze, ale můžu i někam poblíž zajet, ráda se vzdálím z Prahy. Uvidím, jak to půjde dál a ráda se pak podělím o zážitky z přechodu. Jsem teda dost zvědavá, jak to půjde s mou váhou, díky frutariánství jsem už dost štíhlá... tak nanapísanou!