MonikaK

Ahoj, pevně věřím, že lidé s tvými informacemi nepohrdají, spíše bych řekla, že si s nimi neví většinou rady. Je velmi obtížné vysvětlovat, že k životu nepotřebuješ fyzickou stravu. Naučila jsem se o tom moc nemluvit. Mojí blízcí si zvykli, že s nimi nejím a když jdu do restaurace, dám si zelený čaj. Za těch 7 měsíců to již nikdo neřeší. Spíše jsou zvědaví, jak se mi daří Jak popisuješ noční vjem, řekla bych, že jsi byl právě v meditativním stavu. Nepotřebuješ to vysvětlovat, žiješ to - přesunul jsi vědomí ke zdroji. To je cílem každé meditace. Tvá zkušenost u sýpky byla úžasná právě proto, že jsi nic neočekával. A když jsi očekával stejné zážitky, tak nic. Já osobně medituji každý den od 5 nebo 5.30 na stejném místě okamžitě po probuzení cca hodinu, někdy více, někdy méně. Záleží na tom, zda se dostanu do "bezčasového módu", kdy se ztratí lineární čas a vnímám pouze přítomné bezčasé beztvaré bytí. Po přechodu na pránu ještě doplňuji polední a večerní kratší meditací (když mi to umožní čas). Většinou se na začátku napojím na zdroj v Matce Zemi a zdroj v Universu, potom mnohem snadněji vnímám, jak do mého fyzického těla proudí prána přes bazální a korunní centrum a vyživuje každou buňku. A když se nasnídám, tak to nechávám plynout, jak to přijde. Podle mých zkušeností je důležitá pravidelnost. Na začátku jsem nevnímala žádné změny, myšlenky se většinou honily hlavou, nyní po 3 letech s tím nemám většinou žádný problém. Vím, že existuje tisíce metod jak meditovat, ale podle mého cíl je stejný. Každému ale vyhovuje něco jiného a každý by si měl vybrat svoji cestu. Je to stejné jako u přechodu na pránu - tobě stačilo pouhé rozhodnutí. Mně trval přechod téměř rok. 7 miliard lidí, 7 miliard cest - jak řekl Henry Monfort. S láskou Monika

Ahoj, Jsi skvělý, že jsi zvládl tak rychlý přechod . Tvůj poslední příspěvek mne "dostal". Vnímám stejné pocity - příjemné teplo a blaženost, převážně v meditaci, ale i v průběhu normálního pracovního dne. Jsou to nádherné stavy plné klidu a přítomného okamžiku. Aktuálně jsem asi na 200 kcal za den, nechávám tomu volný průběh a vnímám, co moje tělo potřebuje. Je neuvěřitelné, jak po vyčištění fyzického těla energie proudí a s jakou intenzitou ji člověk vnímá. S láskou Monika

Ahoj, Moc díky za podporu. Jenom ještě dodám, že se mi večerní chuť i množství "normálního" jidla postupně zmenšuje. Je to prostě přirozený proces odbourání závislosti, budované desítky let. Monika

Ahoj všem, vidím, že máme všich podobnou zkušenost. Jsem na pránické stravě cca 2 měsíce. Hodně medituji a cítím jak každá buňka přijímá pránu. Díky tomu nemám hlad, ale ta chuť, zvlášť když přijdu domů a je tam plná lednice pro zbytek rodiny. Zatím většinou neodolám a něco si dám. Takže jsem tak na 500 kcal za den. Ale cítím, že to moje tělo nepotřebuje, jenom moje ego. Když jsem přemýšlela o přechodu, rozhodla jsem se, že nechci být jakkoli omezována ve svých aktivitách. Takže normálně pracuji, chodím běhat, hraju golf a dělám všechny další sporty. Naopak, když si jdu ráno zaběhat, cítím se skvěle a celý den jsem nabitá bez potřeby jíst. Od března jsem proběhla zkrácené přechody jednotlivých druhů stravy. Začínala jsem jako vegetariánka (cca 3 roky) a od března vegan-vitarián. Když jsem byla na trochu ovoce a zeleninovém salátu denně, tak jsem si uvědomila, že je moje tělo částečně vyživováno pránou. Od března jsem ztratila asi 4 kg, takže nic dramatického, nyní se již váha stabilizovala. Nyní mne čeká poslední krok, a to zvládnout svůj večerní rituál po příchodu z práce, abych se zcela od jídla oprostila. To bude skvělé a moc se na to těším :-) Mějte se krásně Monika