fornax1713

zatím bych to nedělal.. Není tak dlouho od přechodu..Občas něco sním,sladím čaje a kafe medem a mám rád slabý vývar z kořenové zeleniny. Rozhodně bych se nechtěl s nikým přít, stačí li tohle k žití či nikoliv... Nechal jsem si na tuhle otázku, v týdnu, vyložit Tarokový karty a vyšlo mně 100% ano. Rádo by se tomu uvěřilo, ovšem beru to spíše pořád jako vzájemné koketování, z kterého, né vždy, může vyplynout láska jako trám. Netrpělivě čekáme všichni na sluníčko. Když jsme byli malé děti, rodiče nás v létě o prázdninách museli nahánět k jídlu. Na něco tak pozemského, jako byl oběd, jsme neměli ani pomyšlení.... Chtěl bych se rozpomenout na ty šťastné chvíle života a užít si slunné dny co nejvíce v lůně přírody. Co nejvíce svobodný. Potom někdy v září, udělám rekapitulaci poznání a zařadím se, ke komu? To uvidíme

ahoj. Mám se skvěle, abych byl upřimný, cítím potřebu zdělit, že ve středu večer jsem vdechl lososovou picu. Nikoli hnaný hladem, nýbrž chutí, a to ne že nepřekonatelnou, ale takovou chutí normální s čistým svědomím... V pátek jsem musel absolvovat cestu do Plzeňské Olympie, mají tam dlouhou otevírací dobu v České spořitelně a když jsem byl účastníkem kolony automobilů směrem k parkovišti, míjeli jsme ten samý proud aut odjíždějících... Představa trávení času v tomhle lidském pekle hnaným v neuvěřitelném tempu a zdegenerovanou motivací, mně ve vstupní hale proměnila moje disco nožky v betonové statické pilíře.Civěl jsem tam na to dění kolem a po chvilce jsem si s rozmyslem šel koupit dva kousky pici. Zařadil jsem se pokorně do davu, s přežvykujícími ústy dával jsem si ten obchoďák jako turista Dokonce v samotném finančním ústavu, to šlo jako po másle a slečna úřednice byla natolik shovívavá, že jsem si mohl vyřídit požadavky i s nakousanou Italskou klasikou, na stole. Dneska jsem s chutí dojedl poslední porci rybí polévky. Těšil jsem se na ni celý týden... Nu a abych to shrnul, nechci lámat rekordy v době trvání nejedení. Nikdy mně o to nešlo, jen jsem byl na výsost a pořád jsem, zvědavý, jestli je něco takového vůbec možné, když už to není myslitelné...také bych si rád stál za názorem, že vyměním veškeré chutě za tohle poznání... jenom ten čenč bych chtěl malinko zlidštit Hodně lidem v okolí se ulevilo na duši, s mim prvním jídlem, picou. Také nechci debatovat, stač li to co spořádám k žití či nikoliv ... Osobně pokládám za veliký pokrok, že se moje myšlenky o dobrotách se oprostily od masitých pokrmů a pečínek a že čemu bych nechtěl odolávat jsou pouze domácí bramborové placky, nebo bramborové buchtě a podobně jiným. Také vím, že vstup do začátku nového dne, úměrně ovlivňuje přirozenou obranu proti všedním denním negacím, teda i chutím, mohu li to tak nazvat. A jsme u duševní hygieny, s ohledem na každodenní rituály a pravidelné návyky, jsem tak trošku anarchista. Rád konám, bez, v rámci možností, ohledu na čas. Prostě dle chuti a rozpoložení...velmi pohodlné Ovšem právě pro tu denní imunitu, začínám pociťovat jako nezbytné,ranní naladění se .... Tenhle týden budu ráno ladit a nechci nic jíst. Tak jo, trošku jsem se rozepsal mějte se epesně *

Ahoj, včera jsem shlédl vynikající dokument o Buddhovi, jeho historii duchovní cesty a následovnících učení v různých koutech planety. No a aktuální ponaučení pro mě, mimo jiné? Dost překvapeně, ale zároveň ve vší uctě, pobavený jsem zíral na ztvárnění mistra co by hubeňoura. Neznal jsem ho takhle a s potěšením mohu obdivovat jeho odhodlání, pomocí dýchání, zbavit se závislostí na chutích a stravě. Při čemž, to považoval za nezbytnou součást počátku jeho cesty. Nikdy jsem dýchacím technikám nepřikládal velkou váhu, ovšem než jsem se ztotožnil s filosofií, že život proudí z nitra organismu... Chci to zkusit, bez znalostí technik, prostě, až zas budu slintat nad představou dobré krmně, zkusím to rozdýchat )) no a v neposlední řadě jsem rád, že to moje jako by občasné trápení, není nic tak nelidského a že i mistr musel dost vzorovat . Tak pa *

Mňam, rybí polévka ...i když zeleninový, bujon jako takový,jednou tolik ředěný,mně přijde jako zátěž...narazil jsem na sušenou kořenovou zeleninu a po spaření a posolení s kapkou sojové omáčky, výborný teplý nápoj *

Svítá Šedivímy vlasy všedního okamžiku familiérně hraje si modrý vítr. V krabici z ranní jinovatky do puzzlí vystřižený obrázky paměti nenávratně trousím za cestou k úsvitu. Filharmonie nezkrotného života hltí líbeznými opusy. Všechny chutě oceánů mateřské lásky pálí zlomyslnosti osudu. ...nebyl jsem tu před tím ani potom, už tu nebudu *

Krásný východ slunce Všem přeji jarní nádech lásky *

Milí jedlíci a ne -jedlíci, v neděli na návštěvě jsem nechtěl odolávat pokušení na vanilkové domácí řezy a ke kávě jsem pár drobných kousků, za doprovodu blaženého pocitu, vpravil nejprve do huby a pak dále, kamsi do útrob. Necítím provinění, ba naopak. Jsem mnohem svobodnější, než kdykoli před tím. Při pohledu na asijské či jihoamerické tržnice, mně v nitru duše bylo líto, že tak pestrobarevné a mně exotické starověké primitivní pokrmy a různé chlebové placky a kdo ví co, nikdy neochutnám jejich konzistenci. Ten pocit nahradil potěšení z toho, že to tak vůbec nemusí být. Na rozdíl od mého váženého učitele pana Henryho, nejsem obdařený tak jemnými vně mi, jak popisuje... Nu a hurá do koloběhu pracovního shonu a hurá k cestě očištění se z mého pokušení, které prozatím vyšumělo. Mějte se fajn *

milý kamaráde, nemyslím si že jsem první v Čechách a kdyby tomu tak opravdu bylo, byl bych hodně zklamaný. Přál bych si mít nablízku někoho z mnohem hlubší zkušeností, někoho kdo by mně inspiroval a to i z hlediska osobního života. Přál bych si, aby to fungovalo třeba v duchovních nebo uměleckých komunitách, přál bych si znát dítě těchto rodičů a nebo světe div se, konečně bych se tolik nebál o osud svých potomků, přál bych si mít takto obrozenou paní. Osobně jsem nic nestudoval a tak jen na čistě teoretické úrovni se domývám, že narodit se jako člověk a žít tak, je brána k lidským vlastnostem, o kterých se lháři, podvodníci a jim podobní, nikdy nedoví a když, tak jen z vyprávění. Také bych ti doporučil knižní publikaci:,, Anatomie pro výtvarníky". Nemáš li talent na malování, ovšem jsi li vychováván k píli a dokážeš li u kreslení odpočívat, možná budeš překvapený, jak se po určitém čase dokážeš kresbou vyjadřovat... Hluší lidé jako polena, jak se někdy člověk bez hudebního sluchu s oblibou nazývá, podle mého kritéria, jsou lidé, kteří slyší na jiných frekvencích. Od dětství osobně jednoho znám a jen považ přezdívku má Hejkal Nic nezapíská, není možné aby byl schopen zapět třeba jen jednoduchou melodii. V tomhle ohledu na základce, při hodinách zpěvu o humorné skeče nebyla nouze Ovšem na druhou stranu, tuším u jakého si vice strunného Indického hudebního nástroje, prokázal schopnost dobré orientace v půlových tóninách a dokonce komunikoval se zvuky čtvrttónů, kterými tento nástroj disponoval....? Nejsem ochoten podstupovat akademické experimenty, ovšem bude li chtít třeba i větší skupina lidí fyzicky přesvědčit, nebráním se společné jakkoli dlouhé dovolené na fajn místě s fajn lidmi. Měsíc, dva, tři V tomhle případě by mně to asi i těšilo. Děkuji ti za přání výdrže a tobě milý človíčku dávám tu obrovitánskou výhodu, o proti mně, že jsi mnohem mladší a vzdělanější a že máš to obrovské štěstí přemýšlet o otázkách, o kterých já jsem v tvém věku neměl ani tucha a že trudíš tvoje životní cesta duchovní, je mnohem delší a klikatější a tím i o poznání hlubší.*

...nemusím, ( a tykej mně vole ), ovšem mezi dlouholetými znáními to dělám. ... ap ropo, včera jsem si s péčí uvařil tři porce rybí polévky. Dvě jsem zamrazil a jednu vdech-nul Tentokrát jsem nebyl hnaný nepřekonatelným nutkáním, nýbrž jsem si chtěl vynahradit Štědrovečerní večeři, na kterou jsem letošní Vánoce neměl atmosféru... Pomyšlení, že se mohu bez jakých kolii potíží čas od času najíst, mně posouvá do další mnohem přirozenější pozice, ke všem těm ,,pamlskům", které lákavě z poutačů, reklam a prodejních míst, všude přítomně podbízejí různé druhy chutí a vůní. Snad to tak je a zůstane do doby, než budu vůči těmto návykovým vlastnostem imunní..? *

Fornax je hvězda, já se jmenuji Jan Petr a patřím k těm spíše prostým lidem. To jen pro případ pocitu, že moje osoba je přízrak. Leta o sobě tvrdím, že jsem hloupý a nešikovný. Na Fc jsem byl naposledy asi před třemi týdny a po mnoha letech jsem ho zrušil. Vadila mně podbízivá komerce a pak s dvě stě přáteli jsem se dozvídal věci a situace, které jsem ani nikdy vědět nechtěl a do kterých se při troše morálky a rozumu nikdo nedostane. A co hůř, nikomu nemůžu v životě vybírat cestu, ale těmto lidem lze ukázat směr jakým by se měli ubírat a houby platné... Mám profil na Googlu a v přátelích jen velmi úzký okruh blízkých*

..určitě se chystám do Plzně, né proto abych tam hovořil, chci vidět svého učitele a naskytne li se vhodná příležitost mu i poděkovat. .. mimochodem, majitel Plzeňské Alfy pan Dobrý(Dobrman), kde se to pořádá, s nadšením přislíbil účast. Je to mimo jiné majitel několika významných zdravotnických zařízení a člověk se srdcem na pravém místě.*

...nu a já a moje chutě ) Mně osobně pomohl Motomaji, za což ti děkuji.* V neděli odpoledne jsem se zas trápil pomyšlením na ,,dobré,, jídlo. Rozhodl jsem se, že nic nebudu dělat nuceně a tady jsem se přistihl, že se vlastně přemáhám a nutím!! I za cenu toho, že všechny moje ideály zatím končí a že všem zas popravdě vylíčím jak to bylo, rozjel jsem jsem se přes kopec do Klatov a koupil jsem si na půl picu tuňákovou a napůl s ananasem Havaj. Hned za městem na lesní cestě jsem zařadil trojku a po předchozí instruktáži slečně z pizzerie, převaloval můj jazyk první tenký štráfeček...chuťová exploze, les jakoby se smál a já se žvýkající hubou, napumpovanej nejsilnější a nejpodmanivější drogou ,pomalu docoural domů. Čelist se podrobila nezvyklé námaze a slast z pocitu nasycení přišla neočekávaně brzo a tak jsem podělil i pejsky. Do postele jsem ulehal s pocitem ranní vyjížďky za čerstvým pečivem, čtvrtkou másla a litru mléka. ˇZe si o to prostě tělo řekne, ...opak byl pravdou !....? S údivem jsem v zrcadle při ranní hygieně koukal jako výr na kruhy pod očima a s pocitem vetřelce v útrobách a s nevysvětlitelnou radostí přivítal nový den. A to ne jak jsem předpokládal že budu hladový, ale úplně obráceně, těšil jsem se až se zcela vyprázdním. Zítra to budou dva měsíce co jsem v sobě nastartoval něco co mně očišťuje zvenčí i vně. Nevím jak to bude dál, dneska jsem přesvědčený, že jsem si tu picu nacpal do hlavy a můžu vám říci že prozatím jsem všechny chutě zažehnal. Věřím, že dobro je všude kolem a že je to tak jemná substance, ještě jemnější než jsou medúzy v oceánech a že potravou dobra jsou dětské očí, lidský smích a to člověčí prosté bohatství. Také věřím a žádám vás pokorně při svých modlitbách nebo meditacích popřejte mně prosím. *

slunce v duši Ladislave*

... o mockrát děkuji, nikdy jsem nevylučoval návrat k jídlu a jestli že se nebudu cítit dobře, nebudu se za to stydět a najím se. Možná bych mohl ješitně prohlašovat jídlo už nikdy nebudu a možná je to i moje niterné přání, ovšem moje chutě a přiblblý kladný vztah k masu a uzeninám a ke všemu co tak náramně voní a je stravitelné, mně v tomhle ohledu dost podráží sebevědomí... Zřejmě nedostatek duševní hygieny. *

Cítím nechuť ke všem těm čajům co tady mám a tak jsem je schoval do police a v případě zažehnání chutě na teplý nápoj si vařím nízkokalorický zeleninový bujon, špetka majoránky a pepře a jsem v sedmém nebi .... doufám že se nerozežeru.....nerozjím ?*

Drazí přátelé ač bez zkušeností, ovšem s vírou dobré věci, bych vás chtěl požádat jestli by jste mohli věnovat váš plodný čas meditaci za dobro Evropy. Z iniciativy pana Petra Chobota, se po celé planetě soustředí co nejvíce senzitivních lidí a budou společně ve stejnou hodinu meditovat. Cituji doporučení :,, 1. Zaměřit se v duchu na to, aby léčivá a harmonizující energie (očistné světlo, láska) prostoupila každým člověkem, který se snaží narušit evropské pole fanatickou agresí a nenávistí k evropské kultuře, civilizaci a lidskosti. 2. Nechat tuto energii prostoupit každým Evropanem, ať mocně aktivizuje jeho srdeční centrum a také solar, neboť Evropany je třeba probudit ze zakletí letargie. 3. Žádat o pomoc všechny světelné bytosti v bytí a všechny strážce Evropy - žádat všechny formy života ve vesmíru, které to s námi myslí dobře, aby poskytly Evropě a celé planetě v dalších několika letech maximální možnou ochranu. Pro naší kotlinu Bohemia, je meditace každou středu od dvaceti hodin. Osobně se těším a jsem zvědavý na případné reakce od vás. S pozdravem fornax*

moc děkuji *

Ahoj Moničko, prosím můžeš mně popsat jak medituješ? Nikdy jsem to vědomě nezkoušel a ve čtvrtek ráno jsem se vrátil na ono místo nad sýpkou a krom zimy a goot vyhlídky nic....*

moc milé Mončičíčo, tak trošku si připadám jako blázínek mezi tolika normálními lidmi. Nepřipadám si vůbec skvělý, ba naopak. Jsem nehezky překvapený jak valná většina lidiček s touhle informací pohrdá. Ten opravdový rozdíl mezi říší živočišnou a člověkem nespočívá v uměle vytvořené morálce člověka, ta opravdová výsada spočívá právě v tom, že nejsme závislí na stravě. Také bych předpokládal, že na rozdíl ode toho všeho co se na zemi vyvinulo, v rámci evoluce, a co je úměrně závislé na podmínkách kde zrovna vegetuje a je jedno jestli to jsou zvířátka nebo rostliny, to všechno má pozemský původ. Snad jen lidé, kteří nutně nezapadají do těchto přírodních zákonitostí, ten původ logicky mohou mít právě pro tu generální odlišnost, mimozemský. Vím že trošku odvážná teorie, ovšem svěřím se ti s příhodičkou před dvěma dny. Už nechodím spát proto že jsem ko, ale kouknu na čas a když už je kolem půlnoci, jdu si lehnout a v bdělém stavu pozoruji dění pod víčky a snažím se jakoby nepřemýšlet...těžké když tu se mně z růžové barvy začala pod víčky přelévat elipsovitě barva fialová všechno se zastavilo a já jako z dalekohledu koukal na temně černou oblohu s jasnými hvězdami, které se ani nepohnuly.To celé jakoby mělo hloubku až nikam ke kořenu míchy za krkem. Netrvalo ani půl minutky a chytrý rozum se začal zajímat jestli opravdu vidím to co je nade stropem,střechou,mraky a krom panenského duševního pohlazení,bylo všechno fuč.Také zůstala jediná velice konejšivá otázka : ,, Odkud pocházíš?" oči už jsem neotevřel a mírumilovně usnul. Chci se tohle otázkou zabývat do hloubky a tak se nadšeně připravuji jak se hodím do klidu a z pohodlí a nejintimnějšího soukromí budu hloubat A zase čirou náhodou jsem přišel na stránkách o astrologii, že jsem tady na tom světě ve středu 160966 dní. Datum narození je 16.09. 66 Těším se až budu v posteli * Měj se fajn a na shledanou Jan*

.Zdravím* Podělím se o velice osobní zážitek dnešního rána, prosím proto buďte ke mně ohleduplní vy co to čtete Probudil jsem se kolem třetí hodiny a po půl hodině s pocitem vydatného vyspání si udělal šípkový čaj, pustil you tube s filmem o životě věřících v Himálaji. Záviděl jsem jim tyhle přírodní chrámy hor a bohatství osvobození. Ovšem na druhou stranu jsem viděl tu neuvěřitelnou nicotu která tímto duchovním stačí k největšímu bohatství a štěstí, že věřím, že vůbec není co závidět, že ten chrám klidu lze nalézt kdekoli. Přes to že, nejsem příznivcem nízkých teplot, vydal jsem se po tmě směrem na Šumavu. Chtěl jsem najít vrch a podívat se na třeba i zatažené rozednění. Po přibližně dvaceti minutách jsem projel Klatovy a za Nýrskem směrem na Železnou Rudu jsem odbočil doleva mezi kopce. Tam sem se motal asi tak hodinu a už nebyla taková tma a já vyjel na silnici kousek od Klatov v Janovicích. Po chvilkovém zklamání a pocitu časové tísně, mě ovšem nic nekazilo odhodlání. Uprostřed Janovic je křižovatka ,která nabízela při odbočení doprava pohled na rovinou cestu nahoru kamsi. Zastavil jsem u středověké štědře vyhlížející sýpky na obilí, před níž se s rohy výstražně trčícími hrbil napružený kovový býk. Bylo šero, hlavou jsem pokývl na kolemjdoucího a nečekal na odpověď, koukal jsem na druhou stranu do vyhlídky. Teprve po chvíli co jsem se otočil, všiml jsem se za sebou v dálce na kopci onu postavu jak míří do asi hradního komplexu. Také jsem konečně zaregistroval kus nade sýpkou lavičku a jaký si výtvarné dílo velikostí si v ničem nezadávaje s býkem. Cestou kolem sýpky jsem už pociťoval chlad a když sem míjel lavičku s rudými svíčkami a prohlédnul si další kovový skvost, kterému ač jsem nerozuměl, promlouval krásou, stačilo zvednout hlavu a zahledět se do široké dálky, přes kopcovité údolí, až na samý okraj obzoru, lemovaný černými lesy. Do toho dle oka mžiku, pro mně nebylo nic tak zásadního abych se natolik rozepisoval.., ovšem za vzdáleného zvuku kokrhajícího kohouta a neuvěřitelného jarního hlaholu ptactva a bití zobáku do dutin vrostlého stromu s tím nejlepším zvukovým efektem ozvěny jsem tam stál a z očí se mně hrnuli přívaly slz a i když jsem se zastyděl,vylekal, polilo mně několika minutové horko a blaženost. Nikdy jsem nic takového nezažil, nepředpokládal jsem jak je to silný zážitek, začínám cítit potřebu častěji tiše šířit prostorem ze sebe samého to nic co jsem a nebo já nevím co, jen mám pocit že je to pro všechny bobře ..? Pracovní den byl vynikající, přeji vám všem také vynikající dny*

Ahoj, poradit nepít sedm dnů, je to samé jako poslat tě na onen svět!!! Piji,pil jsem podle pocitu potřeby a to převážně vodu,ale i kávu, nebo čaj. Dokonce měl li jsem v puse jako v polepšovně, přidával jsem si lžičku medu. V případě obratu, či radikální změny se ozvu a podrobně vylíčím...čím méně o tom uvažuji, tím samozřejměji to žiji, proto si myslím, je na čase se odmlčet. S pozdravem *

...přestávám počítat dny, stejně se mně to pletlo. Pracovní týden se budu snažit v rámci možností neupravovat a zas půjdu dál ve své cestě za životním cílem. Poznamenaný nezaplatitelnou zkušeností a svobodný jako nikdy před tím. Ale možná v očích většiny ochuzený o jeden z největších požitků nasyceného. Nemůžu to vyvrátit a a ni potvrdit, teda zatím .... Tím se loučím a přeji každému, aby až bude sám a v klidu, měl tu možnost neposlouchat rozum. S láskou k vašemu lidství J.PETR *

od zítřejšího rána budu obden cvičit. Pomůže mně to kontrolovat stav energie.*