jednadvacátý den. Den přechodu, den o němž můj učitel tvrdí že je magický.
...jsem obyčejný hříšník a co se týká magie znám ji pouze z pohádek .
Ovšem pravda také je, že jsem s kamarádem včera kolem jednadvacáté hodiny vyrazil tancovat do divadélka na Kampu.(cca150km)
Všichni povinně do papučí a nebo naboso Mezi přítomnýma sváteční nálada oslavy narozenin,mír,hudba. Tradičně nápaditá, do jinak černé místnosti, barevně křiklavá psy výzdoba. Pokaždé zavřu očí a nechám se v tomhle mini kosmickém ráji ovládat sílou tanečního rytmu. Zastaví se čas, na oka mžik, nebo na věčnost? Na tom nesejde, mozek to tak nikdy na moc dlouho nenechá )
....prostě uplynuli dvě nebo tři hodiny a já jsem vyměnil tančírnu v hltání divadelní atmosféry ve foyer.
21 den se začal náhodným setkáním s člověkem který mně dal 12.1. v noci, náhodně IMPULS.
S Henri Monfortem Můj učitel se tady na mě usmívá z malého obrázku, více nejde popsat slovy............................*