Rozhovor s Walterem Omsou

[Martin]

http://www.cestyksobe.cz/navrat-k-jednoduchosti-ad1707/

 

Zajímalo by mne, jestli je to pro Vás vysvobození, co v breathariánství vidíte a jak byste je chtěl prezentovat?

Rád bych lidem představil že jako prostý Rakušan mohu lidem představit svoji božskou vzpomínku, upomenutí se na svoje božství a že se to dá tady na Zemi žít.

Je ta božská vzpomínka hodně spojená s tím okamžikem před 15 lety, kdy jste přestal jíst?

Byl to pro mne samozřejmě důležitý krok, byl to takový akt velikého zjednodušení, musím ale říci, že na cestu breathariánství mne přivedla celá řada kroků, které tomu předcházely.

A byla to tedy náročná cesta nebo jste se o tom dozvěděl, že už nemusíte jíst?

Při tomhle upomínání je vždycky zajímavé, že lidi vždycky zajímá to materiální, lidé se hlavně zajímají o hmotu, o jídlo, musíme si ale uvědomit, že vesmír je stvořen z malinkaté částečky hmoty a zbytek je světlo a mne nezajímala až tolik ta materiální záležitost, ale byla pro mne důležitá ta duchovní.

Přesto ten okamžik vzpomínky mohl být naplňující, překrásný..

Během šestého dne 21 denního přechodu ke mne sestoupila prána v obrovském světelném vyzáření a to je právě jedinečnost toho okamžiku, kdy jsem si tohleto mohl uvědomit, představovalo to pro mne něco jako druhé znovuzrození. Když Ježíš mluvil s farizejem, řekl mu, že se musí znovu narodit a ten se ho ptal, zda musí znovu sestoupit do matčina lůna aby se znovu narodil, ale Ježíš tím myslel to duchovní znovuzrození.

Když jste si uvědomil nepatrnost hmoty, prožíval jste i nějaký pocit svého rozšíření, nové velikosti.

Ta nová zkušenost je obrovským zjednodušením, které nemůžeme plně postihnout svým rozumem, ale přináší obrovské zjednodušení do celého života. Díky tomu se i vyjadřování bezpodmínečné lásky stane jednodušším.

Co vám to otevřelo v životě?

V tom daném okamžiku to pro mne znamenalo obrovskou duchovní svobodu a v pozdějších měsících to pro mne znamenalo i svobodu v materiálním světě, kdy mi to umožnilo dát výpověď u rakouských drah a dalo možnost vyjadřovat prakticky tento způsob života v denním konání.

Jak na to reagovalo okolí? Nehubovali vám, že nemají pro koho vařit?

Pro mne to takový problém nepředstavovalo, protože když se mne někdo ptal jestli mám hlad, tak jsem odpověděl že ne, momentálně hlad nemám, ale můžete mi dát sklenici vody nebo šálek čaje.

Nebyl to problém pro vaši kuchařku?

V době, kdy jsem toto absolvoval jsem neměl žádnou partnerku, můžete říci, že jsem nemohl mít, nebo neměl mít nebo nesměl mít, to už je jedno jak to vezmete, měl jsem tu možnost být sám se sebou, se svojí jednoduchostí a ti lidé, kteří mi byli blízcí tak stejně věděli o co jde, takže to chápali.

Jak to brali vaši další následovníci, kterým jste to nabízel?

Moji dva nejbližší přátelé na to hleděli trochu s nedůvěrou, čekali jestli to přežiji a když věděli že to funguje, tak po pár měsících tenhle proces také absolvovali.

A podařilo se?

Podařilo.

Máte pocit, že je to předatelné každému člověku?

Já jsem přesvědčen, že my jako lidská rodina, jako společenství jsme vedeni k tomu, abychom přinejmenším byli vegetariány abychom přestali jíst maso a vrchol lidí, kteří se již stravují pránicky tak jsou tady proto aby ukázali lidem, že to jde a že nikomu neublíží když přestanou jíst maso, že existuje taková cesta.

Kolika lidem z těch, kteří za vámi přijdou se to podaří?

Provázel jsem už řadu lidí a mohu říci, že ze sta Rakušanů, kteří se o to pokusili tuhle cestu nastoupit, tak zhruba dva byli úspěšní. Ostatní jsou ve stavu, že se musí ještě hodně zjemňovat a musí na sobě ještě hodně pracovat aby tento proces mohli nastoupit.

Co ty zájemce o tento přechod nejčastěji zajímalo?

Z mého pohledu si myslím, že člověk by se měl osvobozovat od materie, ať už je to bydlení nebo technika nebo něco takového, prostě ta cesta je o tom, že člověk by měl neustále pracovat na tom aby zjemňoval svoji bytost.

 

Jak se dnes cítíte při pohledu na nějaké dobré jídlo?

Pro mne jídlo už znamená pouze čichový vjem. Když jsem před více než 14 letu poznal onu duchovní energii, která mnou najednou prošla a když vnímám tyto otázky, tak bych všem přál, aby se také mohli dotknout té energie, aby jí mohli prožít a pak bychom pochopili, že hmota, kterou my tak uctíváme, že je jen nepatrná miniaturní část vesmíru. V současné době se spousta našich pozemských sourozenců probouzí a já jsem tu od toho abych jim ukázal tuto energii a že jsou nekonečná duchovní bytost, to je pro mne to podstatné.

Vaše práce souvisí hodně s meditacemi.

Spojení mezi hmotou a duchovnem je z obecného hlediska téměř nemožné a meditace je nástroj spojení mezi vesmírem a matérií a duchovnem, a tím, že se věnujeme meditacím, tak se spojujeme s vesmírem, tím vesmírným světlem.

To zní tak jednoduše..

Ono je to jednoduché. Je třeba si uvědomit že my věnujeme veškerou pozornost myšlení a mozku, ale věnujeme jen mizivou pozornost svému srdci, přestože srdce je středobodem našeho života. Bez myšlení můžeme přežít klidně i několik měsíců, ale bez srdce jen několik minut... Když jsme tu na začátku dělali onu meditaci, tak jsme si mohli uvědomit svoji jedinečnost a tahleta cesta nemá nic do činění s H. Monfortem ani s Omsou ale je to čistě vyjádření vašeho srdce. Ty nejsi ani horší ani lepší člověk, ať projdeš procesem nebo neprojdeš, důležité je aby jsi prošel svoji životní cestou a svým úkolem a není důležité jestli se při tom staneš breathariánem nebo ne.

To je hezké, že tenhle rozhovor není o tom, jestli jíst nebo nejíst, ale je spíš o nalezení toho duchovního rozměru. Já sem se jako dítě radoval z toho, že tady máme někoho, kdo nejí, ale ono o to vlastně nejde.

Proto u přechodu není důležité jestli jíst nebo nejíst, stejně jako když se neřídí auto tak to není důležité, stejně jako další činnosti. Takže ten přechod na pránickou stravu je jenom nástroj, jenom prostředek, který nesmí být nikdy důležitější než to co děláme ve skutečnosti, to je zjemňování sebe samých a objevování toho božského světla. A momentálně je tvoje víra mostem který spojuje tvůj mozek, tvé myšlení s tou duchovní částí.

Chtěl byste z té pozice jednoduchosti ještě něco říci na závěr?

Je to o zjednodušování, o jednoduchosti, žijte svůj jednoduchý život, snažte se všechno zjednodušovat, svoje vztahy k lidem, ke zvířatům, uvědomte si že i Bůh je ve své podstatě jednoduchou bytostí a snažte se třeba nechat zvířata ať mohou žít svůj život a nejezte je. Snažte se všechno okolo sebe i v sobě zjednodušovat.

Děkujeme Vám za návštěvu.

Děkuji za možnost lidem připomenout jednoduchost.

Walter OMSA Rohrmoser, Norbert Wiener, František Kouba