K přechodu se chystám

[Honza]

ahoj vsichni. Jsem zde nova. Mam dojem ze jsem zaslechla nekde ze Henri (francouz) letos bude delat Prechodovy 21 denni kurz ve Francii a pristi rok snad v Cechach. Nevite nekdo , kde se k tomuto najdou informace? dekuji,

Nazdar Teo,

informace najdeš na http://nourriture.pranique.free.fr/projets.html a letos Henri pořádá 4 turnusy. Ten v říjnu je již obsazený lidmi z Čech i Moravy a mají mít s sebou také překladatele (francouzština/čeština). Příští rok by měl Henri přijet do Čech a za přítomnosti překladatele uspořádat jeden nebo více turnusů. Podívej se prosím Tě na kde najdeš také odkaz na záznamy všech Henriho vystoupení v ČR.

[Honza]

Bezpochyby to bude někde na webu ...ale myslím, že by bylo dobré dát nejdříve dohromady partu, která se bude často osobně setkávat v čechách, i bez Henriho i pouhá společnost skupinky se společným zájmem dokáže hodně. Jsem z Jičína, kdo je okolo?

Nazdar Teeepacku,

bydlím 40 km na jih od Tebe směrem na HK, ale bydlím na vesnici, tak nechci, aby si o mně štěbětali vrabci na střeše. Pokud se chceš potkat, napiš mi prosím na pranahonza@email.cz.

Měj se pěkně.

[Teeepack]

Nazdar Teeepacku,

bydlím 40 km na jih od Tebe směrem na HK, ale bydlím na vesnici, tak nechci, aby si o mně štěbětali vrabci na střeše. Pokud se chceš potkat, napiš mi prosím na pranahonza@email.cz.

Měj se pěkně.

Ahoj Honzo,

určitě bych se rád potkal a pokecal osobně. Vím jaké je to na vesnici i já z vesnice pocházím a znám bujné vlastnosti vesnického éteru ) Žádné problémy Ti způsobovat nechci. Myslím, že můžem bez problému komunikovat i tady a domluvit se i na setkání. Dnes i zítra mám naprosto volný program a můžem se tedy setkat někde na neutrální půdě, třeba na nějakém místě vhodném pro meditaci.

Je možné se také sejít na akci v úterý 15.5. Hradec Králové - Návrat bohů

19.00 hod., Kongresové centrum Aldis, Eliščino nábřeží 375, Hr. Králové

Cena: 390, 320, 290 Kč.

...sice Dänikena nečtu, ale když už je tu a docela po ruce, proč se na něho nepodívat a vyslechnout jeho nevšední zážitky?

Budu rád, když se ke mě někdo z breathariánů přidá a nebudu muset na tu akci sám.

Odpovídejte prosím sem do fora, mám dojem, že mi mail někdo filtruje a třídí, co doručit a co ne :)

[Glyfy]

Zjistil jsem, že pro mě bude nejlepší postupný přechod. Nejprve jsem po 7 letech vegetarianství na začátku roku přešel na vitariánství. Ackoliv je mi 22, nastala brutální detoxikace, která bude dohromady trvat půk roku. Nedokážu si moc představit, že bych najednou přestal fyzicky jíst- následná detoxikace by me asi zničila. Už při přechodu na vitarianství jsem zhubnul 12 kilo (na 68kg a to měřím 185 cm).

Myslím si, že pokud se člověk nejdříve očistí- změna stravy,detoxikace,odčervení,odkyselení,půst...přechod na pránu bude MNOHEM příjemnějsí a méně dramatický.

[Yes0b]

Cc, rád by som s Breathariánstvom začal. Už dávno ma to lákalo, ale prejsť nemôžem, pretože ešte nemám 18, bývam s mamou a tá mi obmedzuje slobodu a na život zo svetelnej potravy neverí, takže by mi to nedovolila a objednala by ma – určite – k nejakému psychiatrovi a núti ma jesť mäso a ja si zaťažujem karmu. Čo mám robiť?

[Miroslav Němeček]

Yes0b nespěchej, není kam. I tak máš hodně na čem dělat - např. po duchovní stránce, meditace, jóga, studium literatury. Stravu můžeš pomalu zlepšovat, vitariánským směrem, ale také nespěchej. Máš ještě málo zkušeností a můžeš dělat chyby ve stravě, které by se mohly negativně odrazit na Tvém zdraví. I s půsty opatrně. Jsou to silné zbraně, ale při neopatrném použití mohou škodit, obzvláště v mladém věku (např. když je organismus ještě ve vývinu). Skutečně Ti nic neuteče. Breathariánství a duchovní cesty jsou založené především na skromnosti, pokoře, a k tomu patří i trpělivost.

Pokud se chceš vyhnout masu, tak nenásilně pomalu, aby si matka postupně převykala že už tolik nejíš nebo že Ti některé věci nechutnají a máš rád jiné věci. Rozhodně se jí to nesnaž vysvětlovat, nepochopila by to a skutečně by Tě hnala k psychiatrovi.

[Martin]

Pokud se chceš vyhnout masu, tak nenásilně pomalu, aby si matka postupně převykala že už tolik nejíš nebo že Ti některé věci nechutnají a máš rád jiné věci. Rozhodně se jí to nesnaž vysvětlovat, nepochopila by to a skutečně by Tě hnala k psychiatrovi.

Pokud jde o maso, ja kdyz jsem si maso promyslel, bylo mi 19, prisel jsem domu a oznamil jsem, ze uz maso jist nebudu a ted uz to je 20 let kdy maso nejim, rodice se mozna zpocatku trochu bali, ale asi jsme se navzajem tak respektovali, ze mne nechali a naopak me podporovali v tom, ze mi mamka varila zvlast neco navic a bokem, abych mel plny talir V mem pripade jsem ale takovy kozoroh, ze bych si svuj postoj asi tezko nechal vymluvit a do jezeni neceho se prece nutit neda. Zatimco nejezeni masa mi prijde zasadni, breatharianstvi vnimam spise jako neco navic, co si muze clovek vyzkouset a kdyz jeste nebude pripraven, nic se nedeje. U vegetarianstvi mi to prijde vaznejsi v tom, ze jde o vyjadreni zakladniho zivotniho postoje a prikloneni se tak k urcite vibracni kvalite, ktera verim cloveka pak provazi dal. O tomhle jsou spis stranky www.veg.cz. Jinak drzim palce a take bych souhlasil s Mirkem v tom, ze neni treba mit vycitky z toho, ze to ted treba nejde, jednou budes mit urcite podminky, jake budes potrebovat.

[Guest motomaji]

Ahojte.

Tiež sa chystám k prechodu Znížila som dávky jedla, viac sa sústreďujem na rozvoj duchovnej stránky. Avšak objavujú sa aj typické problémy súvisiace so závislosťou na jedle. Najmä:

1. strach. Aj keď nie som hladná, akýsi vnútorný strach mi hovorí, že jesť treba, alebo že sa to musí, lebo inak si privodím nejaké zdravotné problémy. Je to tak hlboko zakorenený pocit, že aj keď viem, že to nie je pravda, ťažko to preprogramovať.

2. chuť jedla. Aj keď nie som hladná, tá chuť je tak lákavá, že si niečo "musím" dať.

3. rodina. Nechápu to. Boja sa. Myslia si, že nejedenie nie je zdravé a vedie k smrti.

Avšak pri znížení dávok jedla sa cítim lepšie a nebadám nijaké fyzické problémy, skôr naopak. Takže myslím si, že postupne prekonám aj uvedené problémy a zaradím sa k šťastne nejediacim

Prajem vám všetkým veľa úspechov pri zmene života k lepšiemu.

[Miroslav Němeček]

motomaji jestli Tě to uklidní, tak přesně ty samé příznaky prožívá myslím každý.

1) strach je nevyladěnost čaker, nejsou dostatečně probuzené vnitřní pocity lásky (jako opak strachu) a důvěry.

2) závislost na jídle je také způsobena pocitem nejistoty. Člověk cítí že nemá pevnou půdu pod nohama, protože jde do neznámého, snaží se zachycovat pevných bodů a kompenzovat si vnitřní neuspokojení jistotami které zná. Opět se to zlepší vnitřním světlem a láskou, aktivací vnitřní energie. Pomáhají k tomu meditace, posilování čaker (např. 5 Tibeťanů), učení se pociťování vděčnosti.

3) je přirozené že rodina se bojí, protože Tě mají rádi. Je to něco co neznají, odporuje to učení které se jim celý život dostávalo a tak to nejsou schopní zatím přijmout. Tohle bude postupně ještě horší, protože můžeš při přechodu hubnout a chátrat a to jim bude sloužit jako důkaz, že to nefunguje a že je to pro Tebe nebezpečné. Proto je lepší je o tom pokud možno ani moc neinformovat a spíš své nízkojedení skrývat za nehlad atd. Ale na druhou stranu mají pravdu - protože ono to může být nebezpečné. Při přechodu musíš mít pocit jistoty, že víš co děláš a že to vnitřně opravdu chceš, ne podléhat tvrzením někde někoho z netu. Protože podvědomí se dá vůlí snadno přeprogramovat, i přes instinkty, a člověk se tak může dostat za hranice kdy to už může být životu nebezpečné. Musíš mít ověřené postupnými kroky, že to co děláš je pro Tebe bezpečné a přínosné, mít v to plnou důvěru. V té chvíli pak zmizí i vnitřní pocit strachu a nevyladěnosti (vedoucí např. k závislosti na jídle).

[Guest motomaji]

motomaji jestli Tě to uklidní, tak přesně ty samé příznaky prožívá myslím každý.

Prekonávať problémy je výzva. Človek môže skúšať, mýliť sa, opakovať, opravovať... pokiaľ si dáva ciele sám a snaží sa sám. Ale pokiaľ je v tom rodina, je to veľmi ťažké. Tam sa nedá docieliť to, aby boli spokojné obe strany. Buď sa "normálne" najem, a bude spokojná rodina, ale pôjdem proti sebe, alebo budem jesť menej a menej, ja budem spokojná, ale rodina bude robiť problémy a šíriť okolo negatívnu energiu, strach a stres. A keď chcem aj vychádzať dobre s rodinou, ale aj sama seba niekam posunúť, tak to bude asi nadľudský výkon toto zvládnuť :(

[Miroslav Němeček]

Nebo rodinu šidit v informacích. Dělat to podle sebe, ale skrývat to a zamlčovat a v krajním případě i trošku zalhat - ale je to pro dobro věci, pro spokojenost na obou stranách. Proto se o většině breathariánů neví, protože to běžně skrývají. Ten tlak okolí by nevydrželi. I Monfort se musel stáhnout. Doba ještě neuzrála k tomu, aby byla veřejnost s tím smířená a přijala to jako možnou alternativu.

[Guest motomaji]

Je to ťažké. Nie že by to bolo ťažké fyzicky. Nemám hlad, mám dostatok energie. Asi ani nechudnem. (To presne neviem, nemám váhu.) Ale neviem, čo s tým ďalej. Jem proste z nudy alebo zo zvyku. Za deň si dám tak 2 jablká, 1 banán a pár lyžíc ryže alebo ovsených vločiek, alebo cestovín. Je to podstatne menej než som zvykla jedávať doteraz. Vidím, že sa to dá, ale neviem, čo s tým ďalej. Človek musí na breathariánstvo byť asi naozaj pripravený aj psychicky, duchovne. Výrazne obmedziť potravu sa dá, verím tomu, že aj zriecť sa jej úplne. Ale keď človek ešte psychicky nedozrel do fázy, že nebude jesť, tak proste jesť bude, hoci to nepotrebuje :-/

Neviem, či pokračovať v tejto mojej súčasnej strave, alebo sa vrátiť k "normálnemu" jedlu, alebo jesť ešte menej. Jedenie ma nenapĺňa, nejedenie ma nenapĺňa... Asi mi chýba motivácia, trpezlivosť.. Nevidím proste výsledky. Ako písala Jasmuheen v jednej zo svojich kníh: čo je na nejedení zvláštneho? Nič. Pokiaľ sa k tomu nepridá duchovný rozmer, tak je nejedenie samo o sebe nezaujímavá vec...

A keď už človeka nemotivuje ani to, že bude zdravší, tak neviem, čo by ho motivovalo... Idem si z toho všetkého dať radšej jabko. Ďalší hlúpy dôvod jedenia - zahnanie frustrácie, stresu...

A mimochodom, podľa Miroslavovej rady som stopla akékoľvek informácie rodine o mojej strave. Nehovorím im nič. Funguje to Nehučia mi do toho a je len na mne, čo a ako budem robiť ďalej. Pokus o vysvetlenie možnosti žiť bez jedla rodine zlyhal na plnej čiare, takže jediným riešením je nehovoriť nič a robiť veci podľa seba.

[Miroslav Němeček]

Motomaji tento pocit vnitřního nesouladu a neuspokojení pramení z nevyrovnání energií (nesoulad záměru božského Já s životním vyjádřením). Jestli v tom zatím nemáš zkušenosti, doporučoval bych Ti podívat se blíž na čakry ( http://www.breatharian.eu/psychika/cakry/ ), vyrovnávání energií, jóga, podstata existence (Eduard Tomáš) a také dostatek pohybu a spánku - tak se člověk může hodně vyrovnat.

[Guest motomaji]

Miroslav, ďakujem, idem pozrieť na ten link. Ja som na to išla práve opačne napr. s tým spánkom. Keďže viem, že pri prechode na pránickú výživu človek potrebuje spánku menej, snažila som sa aj teraz nejak umelo spánok obmedziť, čo bola úplná hlúposť. Ono to asi chce čas a trpezlivosť a nechať tomu voľný priebeh.

[Guest motomaji]

Zaradzujem sa do kategórie neúspešných uchádzačov o prechod na pránu. Neustála som tlak rodiny. Najmä mamy. Neviem sa totiž vyhnúť odpovedi na priamu otázku, čo som jedla. Klamanie je proti mojim zásadám. Klamať nechcem. Tému jedlo sama nikdy nezačínam. Ale keď sa ma mama priamo opýta, čo som jedla, netuším, ako to zahrať do autu. Keď potom vidím, aká je zo mňa zúfalá, nešťastná, priam ma až citovo vydiera, je to pre mňa veľmi ťažké. Jednoducho som dnes zožrala všetko, čo sa len zjesť dá, len aby bola mama spokojná. Už sa "teším" na Vianoce v kruhu rodiny. To budem pod drobnohľadom a budem sa musieť napchávať a napchávať a napchávať.

Ako som aj dnes čítala v knihe J.M. Werdina - nejedenie je viac duchovná než fyzická záležitosť. Človek, ktorý nie je pripravený zvládnuť tlak spoločnosti, ťažko sa môže stať nejediacim. Klobúk dolu pred tými, čo to dokázali.

[Miroslav Němeček]

motomaji vůbec se tím netrap. Jsi mladá, máš mnoho let před sebou, není vůbec kam spěchat. Nikde není psané, že bys měla být ihned breathariánkou a že jedině to je správné. Člověk se neustále vyvíjí (což je smyslem života) a nemůže ve svém vývoji přeskočit rychle na příliš vysoký stupeň. I to co se Ti děje teď, je součástí Tvého vývoje. Buď si jistá tím, že i další desítky let budeš mít u sebe na čem pracovat. Nikdy se nesplní hned to co by si člověk přál a často to co si člověk přeje, není to co je pro něj nejlepší. Netrap se tím, že se Ti teď nedaří co sis předsevzala a snaž se dál dělat to co umíš a co si myslíš že je dobré. Věř tomu, že to co děláš, to je to správné. Stačí jen když budeš vědět, že děláš to nejlepší co umíš a že děláš vše podle svého nejlepšího přesvědčení. Tvůj vnitřní průvodce vždy ví co je správné a kam se máš ubírat.

[Miroslav Němeček]

Opět je tu jaro a s ním slunce a návaly energie - příležitost pro další pokusy o přechod na pránu. Tělo se přímo dožaduje pročištování půsty (alespoň 1 den v týdnu) a dožaduje se odlehčenější přírodní stravy - bez problémů se teď dá přejít na syrovou vitariánskou stravu. Půsty a lehká (syrová) strava zajistí pročištění organismu, pak v létě by už pak mělo být celkem snadné provést přechod na pránu.

[Awakening]

příprava je hodně důležitá...já jsem se za dva týdny přiblížil k bohu tak, že se mi tomu samotnýmu nechce věřit...před tím sem byl nevěřící realista...a ted...huááá

 

Už nějaky čas hledám, co se to se mnou v poslední době děje. Tohle by zdá se mohla být ta správná definice.

 

Donedávna bych řekl, že jsem nevěřící, nebo bych se vymlouval na víru v něco vyššího. Např. věřím v existenci jiných inteligentních druhů někde ve vesmíru a třeba v otázce "kde se vzal člověk" bych se donedávna nejvíc přikláněl k evoluci z opic. Dnes nějak cítím, že to celé může být třeba také úplně jinak. V boha tak jako třeba křestané asi nikdy věřit nezačnu, vlastně takovýma vírama pohrdám a považuji je za manipulaci, potřebu ovládat stádo.

 

Víra v kosmickou energii nebo jak tomu chcete říkat, se mi ale jeví čím dál tím více přijatelná. Breathariánství se mi jeví jako zajímavá možnost, jak si to ověřit. Samozřejme se zdravým rozumem. Mám už z dřívějška různé drobné poznatky, kdy jsem vydržel bez jídla i několik dnů, aniž bych pociťoval jakýkoliv deficit a potřebu konzumace, vyjma teda tekutin. Občas se ocitneme v situacích, kdy tělo samo řekne, že jídlo nechce a vy nějak intuitivně uposlechnete. Jakmile se věci vrátí do normálu, zase začnete znovu konzumovat a potlačujete svou intuici. Tělo vám nedávno dalo jasný signál, že nechce jídlo, vy na chvíli poslechnete a sotva je vám lépe, cpete to do něj zase a znova. Mě se to jeví jako téma k zamyšlení.

[Viner]

Cítím to podobně,

 

navíc s každým dalším půstem potřeba jídla slábne. Jakoby tělo vážně "vzpomělo" na jiný zdroj příjmů

Teď jsem druhý den na suchém půstu a přesto, že stále pracuji, mám se dobře, nepociťuji hlad ani žízeň. A to je zvláštní...

[iriguchi]

Priatelia, zaregistroval som sa na tejto stránke len pred pár dňami, pozorne čítam vaše príspevky a informácie ohľadne nejedenia a v hlave mi koluje jediná myšlienka: vám všetkým vzdávam hold za to, čím všetkým ste si prešli, za vaše skúsenosti s nejedení, polojedením, jedením :-) pôstami, prechodmi ...

Jednoducho za to, že ste, a zdieľate vaše poznanie. Ďakujem za inšpiráciu.

[iriguchi]

Mám za sebou deň bez jedenia. Pre mnohých z vás to nič nie je, no pre mňa, ako totálneho nováčika v tejto "oblasti" je to dôležitý krôčik. Zatiaľ som držal pôst 1 deň (asi 4-krát), 3 dni (1-krát) a 6 dní (1-krát). Vždy to bolo neplánované, podľa pocitu / potreby.

 

Okrem toho začínam prirodzene vynechávať denné jedlá, hlavne raňajky, pretože sa ráno cítim plný. Plný som sa cítil napríklad aj včera po večernom behu a následnej striedavej sprche a hlad, ktorý som predtým cítil, zmizol. Takže som nevečeral ... a takéto detaily všedných dní ma napĺňajú, a mám potrebu o nich napísať ...

 

Pozdravujem vás všetkých.

[starKee]

Mám za sebou deň bez jedenia. Pre mnohých z vás to nič nie je, no pre mňa, ako totálneho nováčika v tejto "oblasti" je to dôležitý krôčik. Zatiaľ som držal pôst 1 deň (asi 4-krát), 3 dni (1-krát) a 6 dní (1-krát). Vždy to bolo neplánované, podľa pocitu / potreby.

 

Okrem toho začínam prirodzene vynechávať denné jedlá, hlavne raňajky, pretože sa ráno cítim plný. Plný som sa cítil napríklad aj včera po večernom behu a následnej striedavej sprche a hlad, ktorý som predtým cítil, zmizol. Takže som nevečeral ... a takéto detaily všedných dní ma napĺňajú, a mám potrebu o nich napísať ...

 

Pozdravujem vás všetkých.

Ahoj,krásna a veľmi pekná a účinná cesta(metóda)...držím palce,nech sa ti podarí naplniť tvoje ciele,tak ako si praješ...

Peter.

[Hana]

Ahoj vespolek,

jsem moc ráda, že jsem objevila toto fórum. Chtěla jsem odbourat jídlo už před rokem, ale nepodařilo se mi stabilizovat váhu. Tak jsem se po 40 dnech vrátila k jídlu. Teď nějak přešlapuji na místě, občas mám 2 dny půst, což mi obvykle udělá dobře, ale mám dost problémy se sebeovládáním. Je pro mě jednodušší nejíst, než trénovat chvíli půst a pak zase jíst....Potřebovala bych pochopit, jak to v našem těle vlastně funguje. Jak získáváme hlavní energii pro život? Ví to někdo?

 

 

[Jarmuth]

Ahoj,

O pránické výživě jsem se poprvé dozvěděl tak přes rokem a půl, když jsem jí začal vidět. Tehdy jsem ale ještě netušil, co to má být. Zase jsem ale nebyl v tom stavu, že bych hned běžel na oční. V té době jsem už měl za sebou pár meditací a měl jsem jistý pohled na svět. Také mi zkušenější lidé říkali, že patřím mezi staré duše. Když jsem si o tom dohledával informace, tak musím říct, že jsem sebe i lidi okolo mě docela pochopil.

Jak jsem tak na sobě pracoval, tak se mi aktivovaly ruce a temeno. Ještě tedy ne naplno, ale je to znát. Musím ale říct, že ještě před tím rokem a půl jsem měl dost vyhraněný názor na různé stravovací návyky. Byl jsem schopný se s vegetariány hádat několik hodin. Pak najednou přišel zlom a já je začal chápat. Začal jsem je chápat natolik, že od prvního ledna tohoto roku jsem jím taky a musím přiznat, že se cítím lépe. Taky jsem ale konečně poslechl svoje tělo.

K rozhodnutí, že jednou přejdu na pránickou výživu jsem došel teprve včera , ale po tom rozhodnutí si připadám ještě víc nabitý energií. Proto se snažím najít co nejvíc informací. Je jasné, že doma a v mém okolí o tom nemůžu nikomu říct, protože všude kolem mě jsou mladé, maximálně zralé duše. Kvůli tomu mám problém s komunikací o "těch svých věcech" s okolím, protože mi prostě nikdo nerozumí. To má za přičinu dosti osamělý pocit. O radikální změně života jsem začal uvažovat poměrně nedávno a nechápu, proč mi to nedošlo dřív. Hned vysvětlím, proč.

Od dvou let mám alergie na takové ty běžné lukrativní alergeny, a mám bronchiální astma. Kvůli tomu beru všemožné léky a další chemický odpad, který ale neléčí, ale jenom tlumí příznaky. Teď je mi 27, takže čtvrt století do sebe cpu jedy, které mi vlastně pomohly jen k tomu, abych se neudusil. A to rozhodnutí přišlo právě kvůli tomu, že bych se z toho už možná mohl definitivně uzdravit. Okolí pochopitelně mojí nedůvěru k doktorům odsuzuje, ale já jim to necpu. To je to jejich přesvědčení, že všichni musíme být ve stádu.

K tomuhle všemu mám nadváhu. Po několika hubnoucích kůrách jsem potom stejně zase přibral. Myslím, že největší problém byl, že jsem jedl nepravidelně. Když jsem vždycky den vynechal, tak jsem se potom strašně napral. Věděl jsem, že je to špatně, ale vůle byla slabá. Až teď si víc věřím, že na sobě dokážu smysluplně zamakat. Nutno podotknout, že vyšší úbytek váhy by mi nevadil. Mám na 174cm váhu 135kg, i když mi to lidi nevěří a myslí, že mám míň. A proto chci přejít na pránu, protože bych se tím zbavil všech těch svých neduhů a nemocí a věřím, že se mi i tady dostane dobrých rad, jak vydržet.

No..... Tak jsem vám shrnul svůj život. Myslím, že pro poznání člověka je to nejlepší a nemám co skrývat. :)Doufám, že se mi povede tohoto cíle dosáhnout.

[Tynka Tatyta]

Ahoj vsem! Jsem rada za toto sdileni. Dekuji.

Jsem novacek zcela komplexne. O pranicke strave jsem se dozvedela poprve asi v roce 2013 a nyni to tema znovu v sobe otviram. Jsem zatim velkej zrout. :-) Je to krasa. Vim, ze nemusim jist. Chtela bych toho napsat vic, ale neumim moc dobre psat, citim mnoho synchronnich udalosti a vim, ze moje mysl i duse potrebuji opustit stare formy ziti. A nemusim nutne skakat pod vlak. Je tu cesta k opravdovemu naplneni a ziti lasky. Tesim se... 

Dekuju.